Stopy v kameni

Výstava “Co nového pod zemí?” přibližuje minulost planety Země na vzorcích, které jsou často unikáty. K nim patří nejstarší mnohobuněčné organismy na světě, nálezy z druhohor ze Solnhofenu, dinosauří kost nebo zkamenělý potápník ze Severní Ameriky. Také Čechy jsou místem, odkud pochází řada unikátních nálezů. K nim patří  lopatáč, krejcarový rak nebo metlák. To jsou lidová jména,která trilobitům dávali skalníci Joachima Barranda Zajímavým způsobem je dokumentují nejen nálezy, ale i fotografie a kresby Radka Šariče. Svědectví o dávném životě u nás přinášejí také stopy čtyřnohých obratlovců tzv. tetrapodů. Důležité poznatky o dávném životě přinášejí zkamenělé stopy po činnosti živočichů. Paleontologové jim říkají ichnofosilie. Ichno znamená v řečtině stopa. Ichnofosilie jsou tedy stopy po činnosti organismů. Těmito stopami nejsou však myšleny pouze šlápoty, které zvířata zanechala v bahně. Patří sem i různá doupata, kousance a vrtby. Význam této vědní disciplíny je obrovský. Jeden trilobit po sobě zanechal nanejvýš jedno tělo či několik svlečených krunýřů, ale zanechat také stovky metrů stop. Stopy po lezení trilobitů nebo po činnosti červů a raků, kteří žili na dně křídového moře v Čechách si jen tak někdo nepředstaví. A přitom tato malá zvířátka často vytvářela pozoruhodné stavby, které se v horninách zachovaly jako zajímavé obrazce. Ichnofosilie jsou mnohem běžnější než klasické zkameněliny, a někdy jsou jediným důkazem existence života. Dalším zajímavým tématem jsou tafonomická okna, tedy místa s unikátním způsobem zachování různých zkamenělin nebo jejich části. Vedle světových lokalit jsou prezentovány české unikátní lokality Jince, Bechlejovice a Chrtníky.  Paleontologie jako věda, která studuje zkamenělý život, má co nabídnout. Výstava pochází z autorské dílny Vodních zdrojů Chrudim, spol. s r.o., které ji doTurnova zapůjčili.

Autor a realizace: RNDr. Řídkošil