Muzeum Turnov

Unikátní dílo k vidění v Muzeu Českého ráje v Turnově.
29. 10. – 29. 11. 2026

Účastníci letošních svatováclavských oslav ve Staré Boleslavi i televizní diváci mohli sledovat slavnostní osazení nového relikviáře svatého Václava na hlavním oltáři baziliky ve Staré Boleslavi. Tento výjimečný klenot, který vznikl na objednávku staroboleslavské kapituly, si nyní budou moci prohlédnout také návštěvníci Muzea Českého ráje v Turnově. Relikviář v podobě hrudi a hlavy svatého Václava navrhl a během dvou let vytvořil turnovský zlatník Jiří Urban ve spolupráci se sochařem Petrem Vogelem, který vymodeloval světcovu tvář. Idealizovaná podobizna českého patrona je sestavena z několika dílů, které odlil ve své dílně v Přepeřích Josef Syrový. Na dokončování detailů se podílel také uznávaný jablonecký šperkař a cizelér Vladimír Komňacký.

Více než sedmdesát centimetrů vysoký relikviář zaujme bohatým materiálovým i výtvarným zpracováním. Jiří Urban při jeho tvorbě použil osm kilogramů stříbra. Dílo zdobí velké barevné drahokamy – jaspis, lapis lazuli a achát, zlacení a reliéfní dekor s českými granáty. V malém medailonku na světcově hrudi je uložen ostatek svatého Václava. Celková hmotnost relikviáře činí přibližně 12 kilogramů.

Muzeum Českého ráje v Turnově již v minulosti představilo několik mimořádných klenotnických realizací Jiřího Urbana, například kopie Svatoštěpánské a Napoleonovy koruny. Díky vstřícnosti staroboleslavské kapituly může nyní veřejnosti přiblížit také tento nový unikátní artefakt.

Relikviář svatého Václava bude vystaven od čtvrtka 29. října do neděle 29. listopadu 2026
v muzejní expozici Koruny císařů a králů. Po dobu jednoho měsíce zde nahradí návštěvníkům dobře známou Svatováclavskou korunu. Návštěvníci tak dostanou jedinečnou příležitost prohlédnout si zblízka současné dílo tradičního českého zlatnického umění. Po skončení výstavy v turnovském muzeu, 29. listopadu, bude relikviář svatého Václava tentokrát už natrvalo osazen na hlavním oltáři staroboleslavské baziliky.

Technické údaje o relikviáři svatého Václava

• Podoba: hruď a hlava svatého Václava
• Autor návrhu a zhotovitel: Jiří Urban, turnovský zlatník
• Spolupracovníci: Petr Vogel – modelace světcovy tváře; Josef Syrový – odlití jednotlivých dílů; Vladimír Komňacký – cizelování světcovy tváře
• Doba vzniku: 2 roky
• Objednavatel: Staroboleslavská kapitula
• Výška: přes 70 cm
• Celková hmotnost: přibližně 12 kg
• Použitý materiál: 8 kg stříbra
• Zdobení: jaspis, lapis lazuli, achát, zlacení a reliéfní dekor s českými granáty
• Uložení ostatku: malý medailonek na hrudi světce
• Místo vystavení: Muzeum Českého ráje v Turnově, expozice Koruny císařů a králů
• Termín vystavení: října – 29. listopadu 2026

Staré stezky jsou historickým fenoménem, který lze sledovat již od pravěku. Jejich studium nám ukazuje, kudy naši předkové cestovali a jaké směry pro ně byly důležité, což nám zpětně dává představu o významu jednotlivých lidských sídlišť. Porozumění mobilitě v jednotlivých dějinných epochách nám pak doplňuje dějiny politické, hospodářské, vojenské i dějiny každodennosti. Tato přednáška představí metody a výsledky bádání o starých stezkách, kterými se historické oddělení Muzea Českého ráje systematicky zabývá již osm let.
Muzeum Českého ráje v Turnově – Přednáškový sál / 5. 11. 2026 v 17:00/ Vstupné 50 Kč

Komentované prohlídky výstavy Geologický vývoj Českého masivu – příběh ukrytý v horninách s geologem Janem Bubalem:
Úterý: 20. října / 24. listopadu / 8. prosince (vždy od 17:00)
Neděle: 25. října / 15. listopadu (vždy od 14:00)
Vstupné: 50 Kč

Geologický vývoj Českého masivu – příběh ukrytý v horninách

Geologický vývoj Českého masivu – příběh ukrytý v horninách
Muzeum Českého ráje v Turnově – Mineralogický kabinet / do 17. 1. 2027

Český masiv představuje i ve světovém měřítku zcela ojedinělou geologickou jednotku. Na relativně velmi malé ploše je zde zachováno až neuvěřitelně rozmanité spektrum hornin
a jsou zde zachyceny prakticky všechny podstatné geologické procesy: od magmatické aktivity v zemské kůře přes zvětrávání a sedimentaci na zemském povrchu až po metamorfózu, tedy důsledek zanořování starších hornin do hloubky nebo naopak jejich vynořování směrem k povrchu. Pestrost geologického záznamu Českého masivu je ještě umocněna dlouhým časovým obdobím, během něhož tyto horniny postupně vznikaly: zachycují více než 2 miliardy let vývoje nynější evropské litosféry. Během tohoto období se Český masiv posunul z jižní na severní polokouli, byl několikrát zalit mořem, ale též pokryt tropickým deštným pralesem nebo naopak rozsáhlou pouští. Všechny geologické procesy pak byly doprovázeny významnými horizontálními a vertikálními přesuny horninových hmot a jejich deformací v důsledku pohybů litosférických desek. Český masiv byl dvakrát součástí rozsáhlých pásemných pohoří, která byla posléze erodována. Méně významné pohyby zemské kůry, zejména v souvislosti s alpskou orogenezí, zde však přetrvávají až do geologické současnosti.

Komentované prohlídky výstavy Geologický vývoj Českého masivu – příběh ukrytý v horninách s geologem Janem Bubalem:
Úterý: 20. října / 24. listopadu / 8. prosince (vždy od 17:00)
Neděle: 25. října / 15. listopadu (vždy od 14:00)
Vstupné: 50 Kč

Geologický vývoj Českého masivu – příběh ukrytý v horninách

Geologický vývoj Českého masivu – příběh ukrytý v horninách
Muzeum Českého ráje v Turnově – Mineralogický kabinet / do 17. 1. 2027

Český masiv představuje i ve světovém měřítku zcela ojedinělou geologickou jednotku. Na relativně velmi malé ploše je zde zachováno až neuvěřitelně rozmanité spektrum hornin
a jsou zde zachyceny prakticky všechny podstatné geologické procesy: od magmatické aktivity v zemské kůře přes zvětrávání a sedimentaci na zemském povrchu až po metamorfózu, tedy důsledek zanořování starších hornin do hloubky nebo naopak jejich vynořování směrem k povrchu. Pestrost geologického záznamu Českého masivu je ještě umocněna dlouhým časovým obdobím, během něhož tyto horniny postupně vznikaly: zachycují více než 2 miliardy let vývoje nynější evropské litosféry. Během tohoto období se Český masiv posunul z jižní na severní polokouli, byl několikrát zalit mořem, ale též pokryt tropickým deštným pralesem nebo naopak rozsáhlou pouští. Všechny geologické procesy pak byly doprovázeny významnými horizontálními a vertikálními přesuny horninových hmot a jejich deformací v důsledku pohybů litosférických desek. Český masiv byl dvakrát součástí rozsáhlých pásemných pohoří, která byla posléze erodována. Méně významné pohyby zemské kůry, zejména v souvislosti s alpskou orogenezí, zde však přetrvávají až do geologické současnosti.