Jiří Urban

Výstava k 70. narozeninám zlatníka a šperkaře Jiřího Urbana

Žádný z našich současných šperkařů se nemůže pochlubit tak rozsáhlým tvůrčím záběrem jako Jiří Urban (*1954). Ve druhé polovině 80. let vedl vývojovou dílnu DUV Granát Turnov, ve šperkovém designu pokračoval jako spolumajitel firmy RSG (do roku 2010) a současně celou dobu vytvářel vlastní originální šperky a šperkařské objekty a také kreslil a maloval. Největší mediální ohlas však vyvolaly jeho kopie korunovačních klenotů. Největší mediální ohlas však vyvolaly jeho kopie korunovačních klenotů, kterým se věnuje od roku 2008. Patří k nim císařská koruna Svaté říše římské, Lombardská koruna, koruna císaře Napoleona Bonaparte a dvě koruny úzce spjaté s osobou Karla IV. – Svatováclavská koruna, kterou Karel IV. nechal zhotovit ke své korunovaci českým králem (1346), a koruna králů Svaté říše římské, kterou se nechal korunovat římským králem (1349) a následně ji věnoval dómu v Cáchách. K dalším velice významným realizacím Jiřího Urbana počítáme také kopii gotické Sedlecké monstrance, 1 m vysokého architektonického klenotu z pozlaceného stříbra.

Kopie Sedlecké monstrance a pěti korun – Lombardské koruny, koruny císaře Svaté říše římské, Svatováclavské koruny, pohřební koruny krále Přemysla Otakara II., koruny římského krále  Karla IV., ale také zlaté šperky a drobné objekty se vzácnými drahokamy jsou bezpochyby hlavním magnetem rozsáhlé výstavy, kterou Muzeum Českého ráje v Turnově pořádá v Urbanovým 70. narozeninám. Kromě Klenotnice však kreativní a pracovitý jubilant obsadil také výstavní sál ve 3. poschodí muzea, kde vystavuje své malby – krajiny i figurální motivy a zátiší z posledních tří dekád a desítky šperků a objektů od poloviny 80. let 20. století do současnosti. O tento výstavní prostor se dělí s dcerou, akademickou malířkou Markétou Urbanovou, a zetěm Janem Jarošem, výtvarníkem a designérem, kteří přispějí ukázkami ze své tvorby. Smyslem tohoto spojení je naznačit nivó, v němž se Jiří Urban-výtvarník pohybuje. S dcerou Markétou hodně o své tvorbě diskutují, někdy i vedle sebe malují. Jan Jaroš se zase podílel na vzniku některých korun. Před studiem na pražské UMPRUM absolvoval turnovskou „šperkárnu“ jako zlatník  a nyní vyučuje design na Fakultě architektury ČVUT. Vystaví ale nejen ukázky svého designu, mimo jiné sklo, které navrhuje pro proslulou sklárnu Lasvit, ale také soubor kovových plastik ze své volné tvorby. Výsledkem tohoto výstavního projektu tak je atraktivní a po umělecké i řemeslné stránce mimořádně obsažná výstava, již v průběhu oživí komentované prohlídky, ale 3. dubna také křest monografie, kterou k sedmdesátinám Jiřího Urbana připravil kurátor výstavy PhDr. Miroslav Cogan, a s podporou Ministerstva kultury ČR a města Turnova vydá turnovské muzeum.

Vystavené kopie korun, které jsou spojeny s Lucemburky, především pak s Karlem IV.

Kopie Lombardské koruny
zlacené stříbro, emaily, skleněné imitace drahokamů, 2020
emaily Vladislav Mašek, skleněné kameny Petr Šťastný
Originál ze zlata, s emaily a drahokamy, pochází z doby kolem r. 500 n.l., a je uložen v katedrále v italské Monze. Označuje se také jako Železná podle   vnitřní obroučky, údajně ukuté z hřebu Kristova kříže. Podle metalografické analýzy (1993) však jde o zčernalé stříbro. Malý rozměr koruny cca 15,5 x 14,5 se vysvětluje tak, že koruna vznikla spojením čtyř desek původně osazených na byzantské ceremoniální přilbě střídavě s pásy železné konstrukce. Panovníci, kteří se ucházeli o titul císaře Svaté říše římské byli cestou do Říma korunováni nejprve na římského krále právě touto Lombardskou korunou.

Kopie koruny císaře Svaté říše římské
zlacené stříbro, emaily, umělé perly, skleněné imitace drahokamů, 2020/24
emaily Matúš a Blanka Cepkovi, skleněné kameny Jan Kroupa
Jde o druhou kopii císařské koruny. Tou první Jiří Urban zahájil v r. 2008 řadu dnes již celkem 15 kopií korunovačních klenotů. Říšská koruna je také nejsložitější, kopie se skládá z více než 12 tisíc drobných zlatnických prvků. Originál vystavený ve vídeňském Hofburgu je z konce 10. nebo začátku 11. století,ze zlata, drahokamů, perel a emailů, o váze cca 3,5 kg. Karel IV. ji držel od roku 1350 a přechovával v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Po císařské korunovaci v Římě (1355) dal vystavět hrad Karlštejn, kde byla uložena spolu s českými korunovačními klenoty. 

Kopie Svatováclavské koruny
zlacené stříbro, umělé perly, skleněné imitace drahokamů, 2022
skleněné kameny Petr Šťastný
Svatováclavskou korunu nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. pro svou korunovaci českým králem (1347) a zasvětil svatému Václavu. Na světcově lebce od té doby koruna spočívá, pokud právě není ceremoniálně využívána. Jde o typ tzv. ostatkové koruny, do níž byl jako vzácná relikvie uložen trn z Kristovy koruny.  Je ze zlata o vysoké ryzosti 21-22 karátů (cca 2,235 kg) a Karel IV. shromáždil k její výzdobě   velké safíry, rubíny a do čelní desky výjimečný rubelit. Dále tu jsou smaragdy, perly, a ve vrcholu koruny Ukřižování vyřezané do safíru. Výběr odpovídajících barevných skel a přesnost jejich opracování má proto pro věrnost kopie zásadní význam.

Kopie pohřební koruny krále Přemysla Otakara II.
tepané cizelované stříbro, částečně zlacené, 2015
V roce 1976 byl při antropologickém průzkumu ostatků českých panovníků ve svatovítské katedrále otevřen   hrobu Přemysla Otakara II. a v něm objeveny pohřební insignie-koruna, říšské jablko a původní královské žezlo. Originální koruna a jablko jsou z pozlaceného stříbra s cizelovaným ornamentem. Na koruně se střídají články ve tvaru heraldické lilie s kříži. Lilie je v křesťanské ikonografii symbolem čistoty a také Panny Marie.  Révový lístek uprostřed   ornamentu představuje Krista. Máme tu tedy vyobrazení Ježíše v matčině lůně, kříž naopak znamená Kristovu smrt. Koruna tak symbolicky připomíná dva mezní body   života Spasitele, a přeneseně i každého člověka. Text na nápisové pásce zní HIC SUNT OSSA OTAKARI ONCLITI REGIS BOHEMIAE QUINTI (Toto jsou kosti Otakara, vznešeného pátého krále českého)

Kopie koruny římského krále  Karla IV.
zlacené stříbro, kopie antických a byzantských gem, 2016/2017
řezby v přírodních kamenech Eva Mrákotová Víšková, výbrusy Jan Kroupa
Originál koruny byl zhotoven pro při příležitosti korunovace Karla IV. králem Svaté říše římské 25. července 1349. Karel IV. již byl na římského krále korunován (1346), ale symbolicky se nechal novou korunou korunovat opakovaně v Cáchách (Aachen). Korunu pak věnoval cášskému dómu s hrobem Karla Velikého. Originál koruny je ze zlata s antickými a byzantskými gemami. Nezvykle velká koruna o obvodu 66 cm odpovídá podle antropometrického průzkumu lebce Karla IV.

Kopie monstrance z katedrály v Sedlci, 2011/2012
zlacené stříbro
Sedlecká monstrance je nejstarší z deseti dochovaných gotických monstrancí v Evropě. Byla zhotovena z pozlaceného stříbra (4,75 kg) na konci 14. století pro cisterciácký klášter v Sedlci, poblíž Kutné Hory, kde je v katedrále Nanebevzetí Panny Marie trvale vystavená. Jde o typ tzv. věžové monstrance, jejíž tvarosloví vychází z parléřovské chrámové architektury, včetně miniaturní centrální kaple s figurou Panny Marie a dvěma anděly na římse po stranách.

Slavnostní zahájení výstavy ve čtvrtek 14. března v 17.00 hodin.
Muzeum Českého ráje v Turnově (Výstavní sál) / 14. 3. – 9. 6. 2024
Muzeum Českého ráje v Turnově (Klenotnice) / 14. 3. – 19. 5. 2024

Křest dvousvazkové monografie JIŘÍ URBAN – 3. dubna v 17.00 hodin

Dvousvazkovou publikaci s názvem Jiří Urban, šperky a kopie historických klenotů a Jiří Urban, obrazy a kresby připravil k sedmdesátinám Jiřího Urbana kurátor výtvarného umění a šperku PhDr. Miroslav Cogan. Publikaci vydává s podporou Ministerstva kultury ČR a města Turnova turnovské muzeum.
Křest dvousvazkové monografie se uskuteční ve středu 3. dubna v 17.00 hodin za účasti autora publikace PhDr. Miroslava Cogana, šperkaře Jiřího Urbana a grafika Tomáše Coufala.
Kmotry knihy se stanou Ing. Květa Vinklátová, náměstkyně hejtmana Libereckého kraje, šperkař a designér Karol Weisslechner a Václav Žmolík, moderátor a publicista.
Muzeum Českého ráje v Turnově (Výstavní sál) / 3. dubna v 17.00 hodin