ŠPÉRA byla, je a bude

ŠPÉRA BYLA, JE A BUDE
140 LET STŘEDNÍ UMĚLECKOPRŮMYSLOVÉ A VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLY V TURNOVĚ

„Špéra“ slaví 140 let. Výstava v Domě 72, připravená k tomuto úctyhodnému jubileu zasloužilé, avšak přesto stále energické a kreativní dámy, připomene počátky instituce a její slavnou minulost, ale především ukáže současnou tvář školy, která při zachování důrazu na uměleckořemeslné dovednosti zároveň drží krok s nejnovějšími technologickými trendy.

C. k. odborná škola pro broušení a umělé zasazování drahokamů byla založena v roce 1884 jako český odborný vzdělávací ústav, který měl připravovat kvalifikované brusičské a klenotnické síly a obě oblasti v zemi nadále technicky i esteticky rozvíjet. Svým zaměřením byla škola jediná v celé Evropě. Turnov byl jako sídlo instituce vybrán naprosto logicky a přirozeně, neboť představoval tradiční centrum zpracování drahých kamenů, kde historie těchto dovedností sahala několik století do minulosti. Škola požívala v rámci monarchie vysokou prestiž, podmínky pro pedagogy byly velmi vstřícné, takže personální obsazení bylo na vysoké úrovni. Škola vychovávala široký okruh posluchačů nad rámec žáků denního studia v podobě nedělního vyučování pro externisty nebo přednášek pedagogů v různých koutech českých zemí během letních prázdnin, kdy touto cestou učitelé seznamovali české brusiče a zlatníky s novinkami v oboru.

K devízám školy patřila od počátku velmi kvalitní spolupráce brusičského a klenotnického oddělení, která dala vzniknout výjimečným šperkům a klenotnickým objektům, jejichž exkluzivní výběr mohou návštěvníci našeho muzea obdivovat ve stálé expozici školní sbírky v Klenotnici. Spolupráce mezi jednotlivými odděleními nese velký potenciál i v současnosti, byť se skladba oborů od založení školy několikrát proměnila. V současnosti se vedle původního broušení drahých kamenů a zlatnictví na škole studuje také grafická a plastická rytina (od 1940), umělecké kovářství a zámečnictví (od 1954) a design litých objektů (od 1994), Vyšší odborná škola Turnov pak garantuje vzdělávací program zaměřený na konzervování a restaurování kovů. I v pokročilém 21. století dodnes zůstává základem studia těchto uměleckořemeslných oborů výtvarná příprava v podobě kresby a modelování, jdoucí ruku v ruce s výukou technologických postupů a znalostmi materiálů příznačných pro danou oborovou specializaci.

Muzeum Českého ráje v Turnově se SUPŠ a VOŠ dlouhodobě spolupracuje a prezentuje výsledky práce studentů i pedagogů nejen ve zmíněné muzejní Klenotnici. Začátkem letošního roku byla zpřístupněna obnovená stálá expozice školy představující úspěšné maturitní práce všech pěti zaměření za uplynulé čtvrtstoletí. V nepravidelných intervalech nabízíme návštěvníkům rovněž nejpodařenější maturitní práce z posledních let, jako tomu bylo naposledy na výstavě Prsten – brož a bikiny v roce 2022. Letošní rok se v muzeu ponese mj. právě v duchu oslav 140. výročí založení SUPŠ a VOŠ a odstartovala ho výstava Barevná lyrika pedagožky Evy Matyldy Jiřičkové. Volná tvorba pedagogů je nesmírně důležitou motivací pro jejich studenty, proto se další výtvarníci z pedagogického týmu budou prezentovat v cyklických obměnách v rámci letošní výstavy po celou dobu jejího trvání.

Není v možnostech omezeného výstavního prostoru Domu 72, aby pojmul odkazy na všechny důležité momenty historie SUPŠ a VOŠ, byť by taková přehlídka byla žádoucí a záslužná. Dotkneme se tedy jen letmo, a poněkud staromilsky, éry jejích zakladatelů a nejslavnějších momentů do roku 1938, kde okusíme tehdejší atmosféru prostřednictvím historických učebních pomůcek, školních výkresů či diplomů a ocenění ze světových výstav. Výtvarníci jednotlivých oborů vybrali dále pro výstavu nejlepší maturitní práce z období 1980–2020, aby demonstrovali výsledky těchto oddělení a celkový vývoj školy v uplynulých dekádách, který jde zpravidla ruku v ruce s dobovým vývojem uměleckých řemesel a výtvarné kultury obecně. Sekce vystavujících pedagogů střídajících se po dvojicích po dobu trvání výstavy ve dvouměsíčním intervalu pak vytvoří přechod do poslední části výstavy, která naznačí možné budoucí směry výuky i technický a výtvarný potenciál školy. V tomto prostoru slibuje expozice velmi atraktivním způsobem aktivizovat diváka, k dispozici budou exponáty využívající umělou inteligenci (AI tester) či rozšířenou realitu; projekce přinášející momenty z výuky a tablety s fotografiemi přenesou návštěvníky mezi studenty do dílen a ateliérů a zprostředkují jim jedinečnou atmosféru tohoto živého a neustále se měnícího organismu.

Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola v Turnově má ve své historii zapsánu řadu výjimečných úspěchů (mj. dvě zlaté medaile ze světové výstavy v americkém Saint Louis roku 1904, Grand Prix ze světové výstavy v Paříži v letech 1925 a 1937, zhotovení kopie Svatováclavské koruny pro světovou výstavu v Montrealu roku 1967 a jablka a žezla v letech 1979–81, kopie klenotů Pražského Jezulátka pro EXPO roku 1992 v Seville), stejně jako řadu mimořádných pedagogů, kteří často představovali vůdčí osobnosti tehdejšího českého uměleckořemeslného a výtvarného prostředí. Pro něj vychovala škola řadu skvělých výtvarníků a dodnes výrazně kultivuje nejen regionální výtvarné umění napříč výtvarnými obory.

Slavnostní otevření výstavy se uskuteční ve čtvrtek 4. dubna v 17.00 hodin.

Muzeum Českého ráje v Turnově (Dům 72) / 4. 4. 2024 – 2. 2. 2025

Harmonogram proměnlivých výstav současných pedagogů školy:
4. 4.–6. 6. 2024                  Kateřina Krausová, Juliana Höschlová

4. 6.–1. 8. 2024                  Václav Nikendey, Pavlína Končická

V úterý 4. 6. oživila výstavu „Špéra byla, je a bude“ obměna vystavujících pedagogů – dvojici Juliana Höschlová a Kateřina Krausová prezentující velkoformátové digitálních malby tištěné na textil a autorské skleněné objekty vystřídali kolegové Pavlína Končická a Václav Nikendey. Zástupci kovářského zaměření prezentují autorské kolekce nožů v nápadité a navzájem komunikující instalaci. P. Končická, absolventa pražské UMPRUM, představuje kolekci tvarově čistých a lapidárních nástrojů denní potřeby balancujících na pomezí autorského díla a sériově vyráběného utilitárního nástroje, zatímco individualizované a řemeslným zpracováním sofistikované nože a břitvy V. Nikendeye akcentují výtvarnou kvalitu uměleckořemeslného artefaktu. Končická vyučuje na SUPŠ design a počítačovou grafiku a jakožto členka propagační rady školy dlouhodobě a systematicky pracuje na její prezentaci a zviditelnění vůči veřejnosti i novým potenciálním uchazečům, svým aktivním přístupem ke zkoumání využití nových technologií ve výuce i vlastní tvorbě iniciuje rozvoj SUPŠ také v této oblasti. V. Nikendey vystudoval obor Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl na VŠCHT v Praze a nyní působí na SUPŠ a VOŠ jako pedagog technologie restaurování a konzervování a také technologie kovářství a zámečnictví. V jeho profesním směřování ho formovala zejména rodinná tradice na poli restaurování kovů, která ho přivedla k celé řadě inspirativních realizací. Jeho tvorba je zaměřena na oblast užitných předmětů ve formě nožů a šperků, které zužitkovávají autorovy znalosti a zkušenosti nabyté studiem historických uměleckořemeslných předmětů a technologií užitých při jejích výrobě.

1. 8.–26. 9. 2024                Lucie Laurynová, Zuzana Janevová

S přelomem července a srpna se opět pozměnila tvář výstavy ke 140. výročí založení SUPŠ a VOŠ Turnov v Domě 72, a to díky obměně dvojice pedagogů, kteří ve střední části výstavní plochy prezentují svou volnou tvorbu. Kovářské duo Končická – Nikenday s kolekcemi nožů nahradily malby a šperky dvojice kolegyň působících v ateliéru zlatnictví a designu šperků – Zuzany Janevové a Lucie Laurynové.

První z dvojice pochází z rodiny Prášilových, která se již po několik generací věnuje zlatnictví a stříbrnictví, otec Jaroslav Prášil působí od založení VOŠ Turnov v jejích dílnách a je uznávaným odborníkem na restaurování kovů s nedocenitelnými odbornými zkušenostmi v péči o historické klenoty. Z. Janevová po absolvování SUPŠ v oboru zlatník pokračovala navazujícím studiem na VOŠ Turnov a posléze na Technické univerzitě v Liberci. Ve své zlatnické praxi získala cenné zkušenosti ze specifické sériové výroby šperků s českými granáty jako zaměstnankyně turnovského družstva Granát, v jehož učňovském středisku zároveň odborně připravovala nové generace zlatníků, přičemž jako garant kvality odborné úrovně absolventů později rovněž předsedala u učňovských zkoušek. Na SUPŠ a VOŠ Turnov působí jako odborná učitelka zlatnictví a stříbrnictví od roku 2000. Vedle různorodých školních rolí (odborná výuka, třídnictví, vedoucí předmětové komise dílenských učitelů, jednatelka SRPDŠ) se také aktivně podílí na společenském životě školy i její prezentaci při nejrůznějších příležitostech a výstavách. Na výstavě k výročí školy představuje ukázku ze své volné i zakázkové zlatnické tvorby, které se věnuje ve volném čase mimo školní půdu; k vidění je širší rozpětí od konzervativněji pojatých komerčních zakázek po volnější autorské práce v repertoáru od prstenů, náramků přes závěsy až po náhrdelníky, pracuje přitom s pestrou škálou kovů i drahých kamenů, které dle daného záměru užívá v přírodní či broušené podobě, zasazuje do šperků ale i rytiny v kameni.

Lucie Laurynová vystavuje dvě malby ze své kolekce mandal, jejichž tvorbou se zabývá již čtvrtým rokem, byť její původní profesní specializací je rovněž zlatnictví a stříbrnictví. Po maturitě pokračovala na VOŠ Turnov studiem oboru Restaurování a konzervování drahých a obecných kovů, jemuž se pak věnovala jako restaurátorka Národního památkového ústavu. Od roku 2006 působí jako pedagog na SUPŠ a VOŠ Turnov, nejprve v oboru restaurování a konzervování kovů na VOŠ, v současnosti je odbornou učitelkou ve zlatnické a stříbrnické dílně SUPŠ. Vztah k drahým kovům a vzácným minerálům je patrný i v akrylových malbách mandal Lucie Laurynové – meditativní bohaté centrální ornamenty jsou dekorovány plátkovým zlatem a vlepovanými drahými kameny, které dotvářejí dojem exkluzivity a mimořádnosti, ale také dodávají malbě na plasticitě. Turnovské umělecké prostředí sytí autorka nejen aktuálně v Domě 72 MČR, ale kontinuálně také v prostoru Uličky řemesel, kde můžete obdivovat či zakoupit nejen další plátna, ale také zlaté či stříbrné šperky L. Laurynové, případně se na ni obrátit s požadavkem na opravu historického šperku, neboť k jejím dalším aktivitám patří – vedle podílu na provozování galerie v Uličce řemesel – také restaurování klenotů.

26. 9.–28. 11. 2024           Anna Ježková, Ondřej Zajíc (Design a zpracování drahých kamenů)
Během Mezinárodního sympozia současného šperku se ve výstavě k výročí 140 SUPŠ a VOŠ Turnov opět vyměnili vystavující pedagogové – dvojici zlatnic Z. Janevová a L. Laurynová nahradily ukázky volné tvorby tandemu Anna Ježková a Ondřej Zajíc – garantů odborné výuky oboru Design a zpracování drahých kamenů. Vystavené práce dokazují, že tato nejstarší a v ČR již ojedinělá odborná specializace uměleckoprůmyslových škol je v nejlepších rukách, oba vyučující navíc příznačně pocházejí z rodin tradičně se věnujících zpracování či obchodu s drahými kameny.

Anna Ježková vyučuje na SUPŠ od roku 2019. Ke světu drahokamů a jejich uměleckořemeslného zpracování přitom tíhla již od dětství. Pro umění glyptiky – reliéfní řezby do kamene, jehož výuce se v současnosti na škole věnuje, ji nadchla naše přední rytečka Eva Víšková-Mrákotová. Charakteristické pro tvorbu Anny Ježkové je od roku 2017 rytí zvířecích skeletů a paroží, jak dokládají nejen exponáty na školní výstavě, ale také její maturitní práce v podobě lebky krokodýla ozdobené drahokamy (2017) ve stálé expozici SUPŠ a VOŠ. S oblibou kombinuje minerály a kosti, jako inspirační zdroj jí často slouží vikingské příběhy a legendy. V jejích špercích mají kameny vždy dominantní pozici, autorka se přitom snaží zdůraznit zejména jejich přírodní strukturu v kontrastu s lesklým povrchem. Zvířecí lebky zdobené rytinami a aplikacemi z drahokamů i jednoduché leštěné tvary masivních drahokamů v decentní montáži jako závěsy náhrdelníků střídají lidské a zvířecí figury ryté v perleti. Brusičské práce A. Ježkové si můžete mimo výstavu prohlédnout a zakoupit v rodinném obchodě v Holicích.

Také v rodině Ondřeje Zajíce, působícího v dílně broušení drahých kamenů od roku 1998, je pevně zakořeněna tradice zpracování drahokamů i skla. Jako brusič se zdokonaloval a rozvíjel prostřednictvím zahraničních stáží, odborných projektů a sympozií. Spolupracoval s řadou významných výtvarníků (Blanka Matragi, Jaromír Rybák ad.) i institucí (Muzeum hlavního města Prahy, Arcibiskupství olomoucké), podílel se také na projektech zhotovení kopií korunovačních klenotů či restaurování relikviáře sv. Maura. Jeho volná tvorba snoubí historické dovednosti a um předků s moderními trendy v oblasti opracování drahokamů. Na výstavě „Špéra byla, je a bude“ představuje Ondřej Zajíc kolekci šperků pro každodenní nošení, jejichž účinek je založen na zdůraznění přirozené krásy použitých kamenů, soupravu z horského křišťálu, lapisu lazuli a dalších minerálů vytvořil pro svou manželku v průběhu uplynulých měsíců.

28. 11.–2. 2. 2025             Ondřej Šída, Pavel Hübsch