Velikonoce
V období Velikonoc se dodržovala celá řada zvyků, které mají původ jak v křesťanské, tak i v pohanské a lidové tradici. Ne všechny lze zaznamenat i v současnosti. Pevný řád církevních oslav se udržuje téměř neměnný a Velký týden je pro věřící nejdůležitějším a nejintenzivnějším obdobím v roce.
Na Květnou neděli probíhá v mnoha kostelích obřadní svěcení ratolestí, které v našem prostředí představují tzv. kočičky. Obřad svěcení kočiček probíhá například ve Bzí, Železném Brodě a Bozkově, přičemž tyto obřady zajišťuje farnost Železný Brod.
Na Velký pátek se v kostelích čtou Janovy pašije a koná se obřad uctívání kříže. V tento den také utichají zvony a symbolicky tak odlétají do Říma. Divadelní spolky v tomto období hrají pašijové hry.
Na Bílou sobotu bohoslužba začíná mimo kostel svěcením velikonočního nového ohně, od nějž se rozsvítí svíce paškál – symbol Kristova světla. Tím začíná Vigilie, večer se znovu rozezní zvony a je čteno evangelium o Ježíšově zmrtvýchvstání. Na závěr se slaví eucharistie.
Boží hod velikonoční je poté vyvrcholením křesťanských velikonočních svátků, kdy se slaví zmrtvýchvstání Krista.
Z tradičních pokrmů je dnes nejčastěji připravován beránek. Rovněž jsou oblíbené jidáše a mazance, méně již pučálka.
Pro laickou veřejnost je ústředním dnem svátků Velikonoční pondělí, kdy ve většině obcí v regionu vycházejí ráno děti a muži na koledu s pomlázkou. S tím souvisí i zvyk zdobení vajec, jako tradiční odměny pro koledníky. Nejčastěji zaznamenané koledy jsou:
Hody, hody, doprovody,
dejte vejce malovaný.
Nedáte-li malovaný,
dejte aspoň bílý,
slepička vám snese jiný.
…
Hody, hody doprovody,
já jsem malý zajíček,
utíkal jsem podle vody,
nesl košík vajíček.
…
V období Velikonoc se dodržovala celá řada zvyků, které mají původ jak v křesťanské, tak i v pohanské a lidové tradici. Ne všechny lze zaznamenat i v současnosti. Pevný řád církevních oslav se udržuje téměř neměnný a Velký týden je pro věřící nejdůležitějším a nejintenzivnějším obdobím v roce.
Na Květnou neděli probíhá v mnoha kostelích obřadní svěcení ratolestí, které v našem prostředí představují tzv. kočičky. Obřad svěcení kočiček probíhá například ve Bzí, Železném Brodě a Bozkově, přičemž tyto obřady zajišťuje farnost Železný Brod.
Na Velký pátek se v kostelích čtou Janovy pašije a koná se obřad uctívání kříže. V tento den také utichají zvony a symbolicky tak odlétají do Říma. Divadelní spolky v tomto období hrají pašijové hry.
Na Bílou sobotu bohoslužba začíná mimo kostel svěcením velikonočního nového ohně, od nějž se rozsvítí svíce paškál – symbol Kristova světla. Tím začíná Vigilie, večer se znovu rozezní zvony a je čteno evangelium o Ježíšově zmrtvýchvstání. Na závěr se slaví eucharistie.
Boží hod velikonoční je poté vyvrcholením křesťanských velikonočních svátků, kdy se slaví zmrtvýchvstání Krista.
Z tradičních pokrmů je dnes nejčastěji připravován beránek. Rovněž jsou oblíbené jidáše a mazance, méně již pučálka.
Pro laickou veřejnost je ústředním dnem svátků Velikonoční pondělí, kdy ve většině obcí v regionu vycházejí ráno děti a muži na koledu s pomlázkou. S tím souvisí i zvyk zdobení vajec, jako tradiční odměny pro koledníky. Nejčastěji zaznamenané koledy jsou:
Hody, hody, doprovody,
dejte vejce malovaný.
Nedáte-li malovaný,
dejte aspoň bílý,
slepička vám snese jiný.
…
Hody, hody doprovody,
já jsem malý zajíček,
utíkal jsem podle vody,
nesl košík vajíček.
…