Mudrci, kteří přinášejí právě narozenému Ježíšovi zlato, kadidlo a myrhu se poprvé objevují v Matoušově evangeliu.
Ježíš se narodil v judském Betlémě za dnů krále Heroda. Tehdy do Jeruzaléma přišli mudrcové z Východu. 2„Kde je ten narozený židovský král?“ ptali se. „Spatřili jsme na Východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“ (Matouš 2/1)
Vešli do domu, a když tam uviděli dítě s jeho matkou Marií, padli na kolena a klaněli se mu. Otevřeli své poklady a obětovali mu dary: zlato, kadidlo a myrhu. (Matouš 2/11)
Označení „králové“, jejich počet a jména Kašpar, Melichar a Baltazar se v Bibli neobjevují a vnikly až později.
Svátek Tří králů, jinak také Epifanie, nebo svátek Zjevení Páně připadá na 6. ledna. Tímto dnem se uzavírá Vánoční období. (V římskokatolické církvi však doba vánoční končí až následující nedělí, kdy se slaví svátek Křtu Páně.)
Dominantním prvkem svátku se Tři Králové stávání po přenesení jejich domnělých ostatků z Milána do Kolína nad Rýnem v roce 1164. (Ostatky podle legendy přivezla svatá Helena do Konstantinopole. Helenin syn, císař Konstantin Veliký je daroval milánskému biskupovi. Poté co byl Milán dobyt císařem Barbarossou, byli ostatky odvezeny arcibiskupem Rainaldem z Dasselu do Kolína nad Rýnem a uloženy v chrámu sv. Petra, kde spočívají dodnes.) Jména Kašpar, Melichar a Baltazar jsou třem „králům“ přiřazena patrně v raném středověku, spolehlivě se poprvé objevují v díle teologa a historika Petra Comestora.
Pankrác, Servác a Bonifác se neřadí k církevně uznaným světcům, přesto byli v lidové zbožnosti považovány za ochránce domu, hostinců, a chlévů, před bouřemi a krupobitím, měli také chránit před horečkou a dalšími nemocemi, a byli patrony poutníků při dalekých cestách.
Tříkrálová obchůzka v podobné formě, jakou známe dnes je zaznamenána již ve středověku. Již tehdy také její součástí bylo „žehnání obydlí“ vodou kadidlem a posvěcenou křídou, kterou se psalo nad dveře písmena K+M+B+ (C+M+B+) Tyto písmena se obecně považují za iniciály Třech králů, podle jiného výkladu jde ale o počáteční písmena latinského požehnání „Christus mansionem benedicat“ – Kriste, žehnej tomuto obydlí. Symboly za jednotlivými písmeny nejsou znamínka plus, ale křížky, představující svatou trojici.
Někteří autoři uvádějí, že žehnání domu svěcenou křídou, vodou a kadidlem je tradice která navazuje na pohanské rituály, které rovněž měli chránit obydlí proti přírodním vlivům, nemocem jeho obyvatel atd.
Dříve Tříkrálovou obchůzku a žehnání domu vykonával kněz, později učitel, někdy i s žáky, nebo kostelník.
Současná podoba „Tří králů“ se liší především v tom, kdo se jich účastní a kdo je organizuje. V některých obcích obchůzku organizuje škola a Kašpara, Melichara a Baltazara představují její žáci (mladší za doprovodu učitele nebo některého z rodičů, starší děti chodívají samy). Jinde krále představují naopak dospělý muži, a obchůzku a s ní spojenou dobročinnou sbírku organizuje obec, místní Sokol, Dobrovolní hasiči nebo jiný spolek. Kostýmy tvoří typicky jednoduchá papírová koruna s počátečním písmenem jednotlivých ‚‚králů“ a dlouhý bílý šat.
Obchůzka Tří králů byla již v minulosti spojena s vybíráním drobných finanční příspěvků, nejprve přímo pro koledující děti z chudých rodin. V dnešní době se jedná o formu charitativní sbírky. Největší Tříkrálovou sbírku, organizuje církevní organizace Česká charita. Tato akce probíhá celostátně od 1.-14. ledna.
„Tříkrálová sbírka je největší dobročinnou sbírkovou akcí v České republice. Do její organizace a průběhu koledování se každoročně zapojí více než 70 tisíc dobrovolníků, kteří do kasiček vyberou desítky milionů korun (v roce 2020 to bylo přes 130 milionů, za celou dobu existence sbírky už 1,5 miliardy korun).“
V Pojizeří se tradiční obchůzka koná v mnoha obcích. V řadě z nich je organizátorem škola a v kostýmech Kašpara, Melichara a Baltazara chodí její žáci. Takovým příkladem je zde zdokumentovaná Tříkrálová obchůzka v obci Všeň. Zde se na obchůzku vydali hned tři skupinky dětských ,,králů“ v jednoduchých bílých kostýmech a s vysokou bílou korunou s křížem vyrobenou z papíru. Prvkem, který se zde objevuje navíc, je rozdávání papírových figurek v podobě Tří králů, jako dalšího ochranného talismanu k obvyklému nápisu K+M+B na veřejích.
V jiných obcích tradice závisí na aktivních členech komunity, kteří obchůzku vykonávají i řadu let po sobě ve stejné skupině. V Loužnici Tři krále představují starší děti a adolescenti, ve Bzí chodí více méně ustálená skupina dospělých mužů a v obci v Proseči pod Ještědem tradici udržuje místní folklorní soubor Horačky. Ve Bzí a na Proseči nosí jeden z králů i berlu a druhý kadidelnici, jejímž kouřem symbolicky očišťuje navštívený dům. Tradičně zpívanou písní je:
My tři králové jdeme k vám, štěstí, zdraví vinšujem vám.
Štěstí, zdraví, dlouhá léta, my jsme k vám přišli z daleka.
Z daleka je cesta naše, do Betléma mysl naše.
