Josef Mrňák – Řezbář
Josef Mrňák se narodil na Kolínsku, už ve svých patnácti letech ale odešel natrvalo ze svého rodiště a usadil se na severu Čech. Ačkoliv úspěšně složil přijímací zkoušky v oboru leteckého mechanika v Praze – Kbelích, ihned po skončení školní docházky odešel na prázdniny pracovat k hajnému a práce v lese ho natolik pohltila, že už v tomto oboru zůstal. Vyučil se lesařině v učilišti na Jizerce, poté absolvoval Střední školu lesařskou a následně si doplnil pedagogické vzdělání v Liberci.
Již 35 let se Josef Mrňák z Hejnic věnuje tvorbě originálních dřevěných šperků. Jeho láska k tomuto přírodnímu materiálu se prolíná celým jeho životem, počínaje rodinným zázemím až po celoživotní práci v lesnickém a dřevozpracujícím odvětví, pedagogickém působení na lesnickém učilišti v Hejnicích. Od raného mládí sbíral Josef Mrňák nejrůznější druhy dřev stromů i keřů, věnoval se malbě a kresbě. Impuls k ovládnutí řezbářských nástrojů mu dal nález fragmentu dřevěného kostelního mobiliáře z dílny proslulé řezbářské rodiny Bušků a následná návštěva sychrovského zámku. Od prvních figurálních a žánrových reliéfů, restaurování starých řezeb a řezbářské výzdoby vlastního domu pak už vedla cesta ke šperkařině, která však pod rukama pana Mrňáka dostává – především díky neobvyklému barevnému rozsahu – specifické obrysy a šperky z jeho dílny působí svou přirozenou barevností a zvýrazněnou přírodní kresbou použitého dřeva. Celou jeho tvorbu provází niterný vztah k materiálu a nutkání dosáhnout vysoké úrovně provedení doprovázené neustálým studiem historických materiálů a učebnic a objevováním starších technologií a postupů zpracování dřeva.
Těžiště práce Josefa Mrňáka tvoří autorská tvorba unikátních šperků v té nejrozmanitější paletě tuzemských, zahraničních i zcela exotických dřevin. Na základě četných osobních kontaktů získává těžko dostupná a často tzv. neobchodovatelná tropická dřeva z celého světa, která představují až 50% jeho surovin. Obzvláště v oblibě má dřevo keřů, velmi rád pracuje s dřevem ořešáků, rododendronů či s palisandrem. Do jeho šperkařského repertoáru patří náušnice, přívěšky, brože, náramky, spony do vlasů, výjimečně prsteny, dále také kroužky na šátky a spony na pásky a kravaty.
Každý šperk pana Mrňáka je svébytným originálem, vlastním výtvarným návrhem počínaje a závěrečným osazením šperkovými komponenty konče. Neobvyklá zručnost a tvůrčí elán se navíc v osobě pana Mrňáka spojují také s darem poučeně a zároveň neobyčejně poutavě o dřevě vypravovat – o jeho původu, historii i charakteru.
Výroba dřevěných šperků je svými požadavky na jemnost výstupů velmi časově náročná a vyžaduje také speciální řemeslné vybavení v podobě dlátek a řezbářských nožů s tzv. krátkým železem. Standardizovaná výroba řezbářských nástrojů v tomto případě málokdy dostačuje, proto disponuje pan Mrňák řadou dlátek vyrobených na zakázku podle vlastních návrhů. Jeho volné chvíle vyplňuje navrhování nových šperků. Z poznámkového bloku putují tvary skrze pauzovací papír na dřevěný blok, z něhož jsou základní tvary vyřezány lupénkovou pilou. Pomocí dlátek a nožů je pak dotvořen plastický objem každého kusu a následuje povrchová úprava spočívající v nanášení pačoku, leštění dřevem a závěrečném nanesení vosku.
Již od konce 70. let, kdy Josef Mrňák začal s výrobou dřevěných šperků, se účastní tradičních řemeslných trhů a jarmarků, kterých navštíví ročně 24 (Turnov, Smržovka, Hostinné, Žacléř, Domažlice, Volary…). Od roku 2010 je nositelem certifikátu Regionální produkt Jizerské hory.
Jana Kaplanová – Krajkářka
Původní profesí tanečnice baletních souborů v libereckém Divadle F. X. Šaldy a Divadle J. K. Tyla v Plzni, Jana Kaplanová, se autorské paličkované krajce věnuje již přes 25 let. Její cesta k ní vedla netradičně přes dceru Dagmar, která si tuto techniku osvojila během studia Střední umělecko-řemeslné školy Školského ústavu umělecké výroby v Praze a dnes se věnuje především technice šité krajky. Láska k výtvarnému umění a rukodělnému tvoření směřuje v rodině Kaplanových však také na opačnou stranu – k Janině mamince Anně Makovcové, která celý svůj život pracovala jako krejčová a vedoucí krejčovny nejprve v kladenském a posléze libereckém divadle, kde zároveň působila jako kostýmní výtvarnice.
Divadlo se tedy prolíná životem rodiny Kaplanových již po druhou generaci, a hraje proto hlavní roli také v námětech krajkových obrazů Jany Kaplanové. Tradiční, staletí starou techniku paličkované krajky přizpůsobila Jana Kaplanová svému originálnímu rukopisu, jehož prostřednictvím vytváří působivé obrazy divadelních postav – Carmen, Othella, Jeníka a Mařenky z Prodané nevěsty, Odetty, Rusalky, Ofélie, figury baletek… Začátky jejího tvoření představovaly krajkové límce, postupně začala vytvářet osobitý svět zaplněný výraznými jevištními charaktery, který dnes čítá více než 50 velkých obrazů (cca 50 x 30 cm) divadelních figur. Vedle divadelního prostředí je jí zdrojem námětů také příroda.
Jana Kaplanová pracuje s nejtenčí háčkovací přízí ze 100% bavlny a své obrazy vytváří výhradně podle vlastních podvinků – krajkářských předloh. Orientační náčrt se pak na herduli proměňuje ve výsledný výjev, charakter jednotlivých skupin linek je během paličkování domýšlen a díky charakteristickému šrafování se rodí éterické postavy plné elegantního pohybu. Vedle paličkované krajky se věnuje také starobylé předtkalcovské technice krosienkování (tkaní pomocí osnovy uchycené v rámu).
Svět něžných divadelních postav představuje Jana Kaplanová už od roku 1996 každoročně na 6-7 výstavách v divadlech po celé ČR, pravidelně se účastní také tradičních řemeslných trhů a jarmarků doma i v zahraničí. Jana a její manžel Ivo, nepostradatelný propagátor její práce a organizátor dění kolem ní, jsou držiteli certifikátu Regionální produkt Jizerské hory. Jana Kaplanová pomáhá udržovat tradiční techniku paličkované krajky, kterou zároveň jako jediná v ČR vytváří jedinečný svět křehkých a půvabných divadelních postav.
