SKLENĚNÝ FIGURÁLNÍ BETLÉM JIŘINY ŠTRYNCLOVÉ

Skleněný figurální betlém získaný od paní Jiřiny Štrynclové. Tento betlém představuje výjimečné dílo tradiční rukodělné výroby. Každá figurka, ručně tažená a pečlivě tvarovaná nad kahanem, přibližuje nejen vánoční příběh, ale také obraz ze života českého venkova počátku 20. století.

Paní Jiřina Štrynclová narozená v roce 1958 v Jablonci nad Nisou je jednou z předních osobností, které se zasloužily o uchování tradičního sklářského řemesla Jizerských hor. Vyrůstala v regionu, kde bylo sklářství po staletí nejen zdrojem obživy, ale i významným prvkem regionální tradice. Již od dětství ji fascinovalo spojení křehkosti a síly skla a jeho schopnost měnit tvar pod rukama zručného řemeslníka. Přestože Jiřina Štrynclová toužila po pedagogickém vzdělání, tehdejší kvóty omezující počet studentů podle regionů jí tuto možnost uzavřely. Její cesta ke sklářství začala na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Železném Brodě, kde v roce 1973 nastoupila do oboru navíjení a tažení skleněných figurek. Tento obor, zaměřený na práci s horkým sklem, klade velký důraz na preciznost a manuální zručnost. Pod vedením odborníků, jako byli profesor Vilém Dostrašil a Milena Baudysová, se naučila základy technologie.
Po ukončení studia v roce 1979 nastoupila do národního podniku Železnobrodské sklo, který byl v té době centrem ruční výroby skleněných figurek. Zde se paní Štrynclová dále zdokonalovala v technice navíjení a osvojila si také práci s olovnatým sklem, které je díky své měkkosti ideálním materiálem pro detailní tvarování. Tato práce vyžaduje nejen fyzickou zručnost, ale i trpělivost a kreativitu, protože každá figurka je svým způsobem originál. V tomto období začala také experimentovat s různými tvary a technikami, které později rozvinula ve své vlastní umělecké tvorbě. Po přestěhování do Jablonce nad Nisou si našla práci v podniku Vánoční ozdoby Dvůr Králové (v současnosti firma Goja), kde se věnovala foukání vánočních ozdob. V roce 1993 se její sen o pedagogickém působení konečně splnil, když se stala mistryní odborného výcviku na Střední škole řemesel a služeb v Jablonci nad Nisou. Zde pracovala téměř 30 let, během nichž předávala své znalosti a dovednosti novým generacím sklářů.
Technologie ručního tažení a navíjení skla, kterou paní Štrynclová praktikuje, má hluboké historické kořeny. Tento proces, který je v českém sklářství známý po staletí, vznikl jako způsob zpracování skleněných tyčí na drobné ozdobné předměty a figurky. V 19. století se tato technika výrazně rozvinula díky dostupnosti olovnatého skla, které svou měkkostí umožňuje jemné tvarování a vytváření detailů. Česká sklářská tradice se stala světově proslulou právě díky mistrovské práci s olovnatým křišťálem, který vynikal svou optickou čistotou a schopností lámat světlo.
Postup tažení skla je spojen s používáním kahanu, který zahřívá skleněné tyče na teplotu kolem 1000 °C. Sklář poté pomocí pinzet a dalších nástrojů tvaruje roztavené sklo do požadovaných tvarů. Historicky se tyto techniky používaly nejen k výrobě figurek, ale také k tvorbě drobných perel nebo součástí šperků. V práci paní Štrynclové se tyto historické postupy promítají do její schopnosti kombinovat tradiční technologie s moderním uměleckým přístupem. Jednodušší výrobky tvoří přímo z ruky, podle své fantazie. Složitější výrobky a figurky si ale předem navrhuje a kreslí na papír.
Dnes její práce daleko přesahuje hranice běžného řemesla. Od roku 2021 vede Studio J v Kittelově muzeu v obci Krásná – Pěnčín. Zde nejen předvádí tradiční techniky navíjení a tažení skla, ale také organizuje workshopy, výstavy a akce, které přibližují toto nádherné umění široké veřejnosti. Spolupracuje s dalšími mistry rukodělné výroby Libereckého kraje a neustále hledá způsoby, jak tradici obohatit a předat ji dalším generacím. Její zapojení do vzdělávacích programů, stejně jako aktivní účast na sklářských trzích a festivalech, z ní činí inspirativní osobnost nejen pro současné skláře, ale i pro širokou veřejnost. V roce 2020 obdržela paní Štrynclová ocenění Mistr tradiční rukodělné výroby Libereckého kraje. V roce 2024 pak získala titul Nositel tradic lidových řemesel, který každoročně uděluje vynikajícím lidovým výrobcům ministr kultury České republiky.