Profily sbírek

Historická sbírka

Předměty v historické sbírce zahrnují časové rozmezí 14. až 20. století a jedná se o zbytek původních starých historických fondů. Teritoriálně pokrývá především bývalé Země Koruny české a Německou říši.

Archivní fondy a sbírky

Většina archiválií je součástí osobních fondů; z archivních sbírek se jedná především o historickou (tedy těžko zařaditelnou do konkrétnějšího celku) a soudobou dokumentaci. Z nejdůležitějších osobních fondů jmenujme alespoň větší nebo menší části tzv. písemných pozůstalostí Josefa Vítězslava Šimáka (1870-1941), Jana Prouska (1857-1914), Čeňka Paclta (1813-1887), Františka Petra Marka (1790-1871), Abigail Horákové (1871-1926), Václava Fortunáta Durycha (1735-1802) nebo Karla Kinského (1901-1969). Z rozsáhlejších archivních fondů můžeme zmínit Turnovské dílo nebo Divadlo Turnov a Kompas Turnov.

Časové rozmezí zahrnuje 18. až 20. století, teritoriálně zejména České království a Československou republiku. Nedílnou součástí muzeem spravovaných archiválií je také samostatně evidovaná sbírka fotografií a negativů.

Sbírka fotografií

Základem postupně zpracovávané sbírky fotografií (nejstarší pocházejí z doby pruské okupace města v roce 1866) se stal soubor materiálů z turnovských ateliérů, které dokumentují stav a proměny regionu, významné osobnosti a historické události.

Pozitivy, negativy, jakož i skleněné negativy lidové architektury a plastiky dokumentují jejich vývoj v severovýchodních Čechách, zejména v oblastech Českého ráje, Pojizeří a Českodubska. Z autorů připomeňme alespoň V. J. Linharta, J. Šimona, MUDr. J. Šolce, MUDr. J. Zemana, O. Hrdličku, L. Valnohu, J. Hajflera, B. Jansu nebo B. Jakouběho.

Sbírka rukopisů

Rukopisný materiál byl většinou součástí Archivu města Turnov, menší část byla vyčleněna také ze sbírky Starých tisků. Manuskripty většinou neúřední povahy jsou tematicky velice různorodé – převládají liturgické a hagiografické rukopisy, pamětní knihy, kroniky, v neposlední řadě potom spisy lékařské nebo z oblasti krásné literatury. Časově sbírka pokrývá období od druhé poloviny 12. do druhé třetiny 20. století, provenienčně Země Koruny české.

Staré tisky

Základem současného historického knihovního fondu zůstává tzv. libuňská knihovna shromažďovaná od osmdesátých let 18. století P. Mořicem Maxem a jeho následovníky, z nichž zmínku zaslouží především P. Antonín Marek. Do Turnova se zbylých více než dva tisíce svazků dostalo koncem druhého decennia 20. století. V roce 1920 bylo toto rozsáhlé torzo předáno turnovským vikariátem do úschovy našeho muzea. Během letních prázdnin roku 1929 tento historický knihovní fond uspořádal prof. J. V. Šimák. Tzv. Skálova knihovna byla k tomuto korpusu přiřazena v osmdesátých letech 20. století.

V současném historickém knihovním fondu tak nalezneme vedle inkunábulí především knižní produkci barokního období, v přičleněné Skálově knihovně potom zejména tisky z 19. století. Fond bude nově katalogizován v evidenční databázi Clavius a následně zpřístupněn na webových stránkách muzea. Tematicky jsou nejpočetněji zastoupena díla hagiografická a liturgická, dále spisy dějepisecké, filosofické, juristické nebo přírodovědné a nechybí ani slovníky, učebnice či krásná literatura, především z území Zemí Koruny české, Svaté říše římské národa německého a Rakouského arciknížectví a později císařství.

Sbírka regionální literatury

Fond regionální literatury byl vyčleněn ze specializovaného knihovního fondu (odborné knihovny) v 80. letech 20. století. Eviduje dokumenty pocházející z regionu Turnovska nejenom místem vydání (tiskárny J. Sluky, J. Jiránka nebo V. Müllera a spol.), ale i svým tematickým zaměřením, které není oborově nijak omezeno.

Sbírka dokumentuje období od poslední třetiny 19. století do současnosti a zahrnuje také v regionu vydávané časopisy (vlastivědný sborník Od Ještěda k Troskám) a denní tisk (Hlasy a Listy pojizerské).

Militária

Sbírka byla původně součástí starých historických fondů. Eviduje chladné a palné zbraně, stejně jako části zbroje a výstroje pocházející z období 17. až 20. století především z území Rakouského císařství, Pruského království a Německé říše.

Sfragistika

Sbírka bývala součástí Archivu města Turnov uloženého do vzniku Jednotného archivního fondu v muzeu a postupně delimitovaného do SOkA Semily. Časově pokrývá období od 16. do 20. století, provenienčně kromě Zemí Koruny české také Svatou říši římskou národa německého.

Sfragistický materiál je zpracováván podle metodiky vycházející z celostátní soupisové akce Pečetě, jejímž zpracovatelem pro semilský okres je současný správce sbírky. Od 70. let 20. století byla pečetidla evidována SOkA Semily (karty a otisky), v letech 1997-1998 byla vytvořena databáze v souvislosti se zmiňovaným soupisem. Zpracována jsou pečetidla a razítka, v další etapě budou evidovány sbírkové odlitky.

Faleristika

Původ sbírky najdeme až na výjimky ve starých fondech, ze kterých byla vyčleněna; časově spočívá především ve druhé polovině 19. a v první polovině 20. století, nejstarší jednotliviny pocházejí ze 17. a 18. století; teritoriálně nejvíce z Rakouska-Uherska a Československé republiky. Na vnitřní členění uplatňujeme metodiku analogickou sbírkám jiných subjektů, např. Archivu hlavního města Prahy. Sbírkové předměty jsou zařazeny do pěti skupin: řády a vyznamenání, medaile, plakety, odznaky a diplomy.

Numismatika

Sbírka má opět svůj původ především ve starých historických fondech, nejstarší předměty pocházejí z 11. a nejmladší z 20. století. Nejčastěji předměty dokumentují vývoj měnových systémů Zemí Koruny české, Svaté říše římské národa německého, Rakouska-Uherska, Československé republiky nebo Německé říše. Vnitřně je sbírka členěna do čtyřech skupin podle povahy numismatického materiálu: mince, papírová platidla, známky a samostatně jsou s ohledem na svoji výjimečnou vypovídací hodnotu evidovány nálezy mincí.