Nový rok, tedy poslední den měsíce prosince, neměl v tradičním kalendáři příliš významné místo.  Vánoční svátky, jedny nejdůležitějších v lidovém i liturgickém roce v sobě obsahovaly i novoroční motivy, které byly tímto vyčerpány a proto 31. prosinec nebyl tradičně příliš slaven.
Až v průběhu 19–20. století se k nám dostal z okolních zemí zvyk slavit „Silvestr“, tedy noc z posledního prosince na prvního ledna. Tyto oslavy probíhají na jak soukromě v rodinách, tak i veřejně například na náměstích, kde jsou organizovány obcemi a městy. Hlavním motivem dnešních oslav jsou bujaré večírky s množstvím jídla a alkoholu a odpalování zábavní pyrotechniky tzv. ohňostroje.
V osobní rovině se vytvořili tradice posílání novoročních přání, nejčastěji se zkratkou PF (Pour féliciter – pro poblahopřání), či dávání si novoročních předsevzetí. K tomu se vztahuje i známé přísloví: Jak na Nový rok, tak po celý rok.
Tradice novoročních hodů vznikla až v 19. století, kdy byl tento datum uznán za počátek nového ruku. Bohatost hodovního stolu měla zajistit i bohatý nový rok. Takovými symbolickými jídly byla například čočka, pečivo se zapečeným zrnkem hrachu, hovězí a vepřové maso, med a další.