Letnice
Letnice mají kořeny v dávných pohanských oslavách letního slunovratu a jsou to svátky života a zeleně, jelikož se konají v období, kdy je příroda ve svém vrcholném rozkvětu. Bylo to období první senoseče a prvního vyhánění dobytka na pastvu. S tím byla spojena řada obyčejů a rituálních úkonů, které měli zajištovat ochranu hospodářských zvířat před nemocemi, ale u zaběhnutím nebo krádeží. Tyto zvyky vycházeli z lidové magie, ale byly spojené s křesťanskými prvky. Zvířata se chránila vykuřováním čarovnými bylinami ale i kropením svěcenou vodou.
V lidové tradici byly Letnice také označovány jako „zelené svátky“. V sobotu před jejich začátkem se uklidil dům a zvenčí i zevnitř se ozdobil zelenými lipovými květy a kvítím. Větvičky se zastrkávali za okna a ve světnici byl jimi ozdobený především „svatý kout“.
V Křesťanském kalendáři mají Letnice jinak také velmi důležité místo. Jsou vyvrcholením padesátidenního období Velikonoc, svátkem Seslání Ducha svatého, Božím hod Svatodušní či Svatodušními svátky.