SOUBOR METABAZITOVÝCH SEKER

Naleziště: Pravěká průmyslová zóna mezi Turnovem a Přepeřemi

Dnes si v našem pravidelném seriálu přiblížíme osud nikoliv jednoho exponátu, ale přímo celého souboru. V sobotu 15. října loňského roku jsme v turnovském muzeu slavili Mezinárodní den archeologie, a to tvůrčí dílnou, kde si návštěvníci vyzkoušeli, jaká je to dřina vybrousit kamennou sekerku z nejtvrdší horniny Čech – z metabazitu z Jizerských hor. A právě v tento den nám velký archeologický nadšenec pan Vladimír Daněček věnoval do archeologické sbírky soubor seker z metabazitu, které mezi lety 1994 až 2003 nalezl při povrchových sběrech na polích mezi Nudvojovicemi a Přepeřemi. Šlo o kolekci artefaktů vyrobených před sedmi tisíci lety – plochou sekeru, tři sekerky s otvorem pro topůrko, kopytovitý klín a jeden unikátní výrobní nástroj. Lokalita, kde Vladimír Daněček tyto krásné nástroje objevil, náleží do tzv. staré sídelní oblasti se soustavným osídlením od zemědělského pravěku až do středověku. Jde o území lemující pravý břeh řeky Jizery ovšem v bezpečné vzdálenosti od ní, tedy na její vyvýšené terase. Právě v území mezi Nudvojovicemi a Příšovicemi registrujeme v mladší době kamenné a mladší době bronzové přímo kobercové osídlení nikoliv nepodobné osadám na břehu řeky Nil.
Sekerky pan Vladimír nalezl na více než 100 let známém archeologickém nalezišti – poli pana Tomáše, které leží v katastrálním území Přepeře
u Turnova. Jde o jednu z devíti lokalit mladší doby kamenné v Přepeřích. Všechna soudobá naleziště na terase řeky Jizery nesou průkazné stopy po výrobě kamenných nástrojů z jizerskohorského metabazitu. Tuto horninu můžeme směle označit za surovinu strategickou, tedy alespoň po dobu kamennou. Vyskytuje se v úzkém pásu mezi Tanvaldem a Jabloncem nad Nisou na kontaktu s žulou Černostudničního hřebene ve vzdálenosti asi 15 km vzdušnou čarou od Přepeř. Jde o horninu vzniklou při mnohonásobné kontaktní metamorfóze, která ji doslova předurčila pro výrobu kamenných seker.
Surovina byla opracována do podoby polotovarů již v místě těžby, a ty byly následně transportovány do dílenských okrsků mezi Turnovem
a Příšovicemi, kde docházelo k finální výrobě seker, sekeromlatů a dalších nástrojů. V mladším neolitu byly valouny metabazitu získávány přímo z říčních sedimentů Jizery. Proto je umístění výrobních dílen na břehu řeky Jizery logické. Nástroje byly vyráběny ve specializovaných dílnách, což byly zahloubené objekty kruhového nebo oválného půdorysu o průměru přibližně 4 m. Přepeřská „průmyslová zóna“ pravěkých kamenářů se táhne podél Jizery v délce více než jednoho kilometru. Pokud bychom připočítali i výrobní okrsky v Turnově – Nudvojovicích, tak nám do dvou kilometrů mnoho chybět nebude.
Díky pokračujícím výzkumům jak archeologickým, tak přírodovědným můžeme rekonstruovat nejenom výrobní procesy, ale i distribuci hotových výrobků. Bylo s nimi obchodováno na sta kilometrové vzdálenosti od Polska po severní Itálii a od Porýní po Moldavsko, což svědčí o propracované logistice. Nešlo však o obchod s jednotlivými nástroji, ale přímo s celými kolekcemi. Dokonce byly archeology objeveny sklady obchodníků, které obsahují nepoškozené kamenné sekery, sekeromlaty a kopytovité klíny. A tím se dostáváme k souboru artefaktů, který do naší archeologické sbírky předal Vladimír Daněček. Jde totiž o nikdy nepoužité nástroje ze skladu obchodníka nebo výrobce a napovrch se dostaly jen díky orbě. Vladimír je nalezl na ploše čítající cca 500 m². Poslední nástroj, který zdánlivě vypadá jako polotovar sekerky s nedokončeným vrtáním, je velmi pravděpodobně přítlačný kámen, který používal kamenář při vrtání otvoru pro topůrko. Nalezl se ve vzdálenosti více než 200 m západně od souboru nepoužitých nástrojů. Těch několik tisíců artefaktů z metabazitu – nástrojů, polotovarů, výrobních nástrojů, zmetků i výrobního odpadu, které z území mezi Nudvojovicemi a Příšovicemi máme uložené v turnovském muzeu, svědčí o opravdu čilém pracovním a evidentně i obchodním ruchu, který v Pojizeří před sedmi tisíci lety panoval.