Z fondu uměleckého řemesla Muzea Českého ráje v Turnově jsme pro měsíc duben vybrali uměleckou knižní vazbu z dílny Jiřího Plátka (29. 3 1929 – 28. 11. 2024).

Jiří Plátek patřil k předním českým uměleckým knihvazačům. Kromě výtvarné kvality byla pro jeho tvorbu charakteristická dokonalá znalost knihařských technik a technologií, ale i výzdobných procesů. Navíc měl to štěstí, že se osobně znal s celou řadou básníků, spisovatelů, grafiků a výtvarníků, kteří se podíleli na vzniku knih, které on svými vazbami povyšoval na dokonalé umělecké dílo. Pracoval jak s materiály tradičními, tak i s materiály, které byly nekonvenční. Do umělecké knižní vazby přinesl například použití režné pytloviny. Přestože Jiří Plátek nikdy neměl zcela ideální podmínky pro volnou tvorbu, v odborných kruzích byl považován za mistra knižní vazby, který uznával klasický kánon jednoty knihy a její vazby.

Jiří Plátek se narodil v Turnově v rodině knihařů. Jeho otec i dědeček se tomuto výjimečnému řemeslu věnovali v dílně ve Skálově ulici, v domě naproti muzeu. Snad proto Jiří Plátek nikdy nepřemýšlel o tom, že by chtěl dělat něco jiného. Vyučil se u svého otce Františka Plátka mladšího. V letech 1946–1949 studoval na Státní grafické škole v Praze v mistrovském oddělení knihařském u profesora Otto Blažka. Po návratu ze studií se neměl kam vrátit, protože dílna jeho otce byla znárodněna. Knihařinu přesto nikdy neopustil. Odešel z Turnova do Liberce a zpočátku při zaměstnání, později na volné noze vyráběl díla, která prezentoval na řadě výstav, například v Hradci Králové, Praze, Teplicích, Liberci, Kroměříži, v roce 1996 a 2019 také v turnovském muzeu. Pravidelně se účastnil konfrontačních výstav Trienále umělecké knižní vazby. V šedesátých letech 20. století se začal věnovat také umělecké fotografii, a to po celou dobu trvání Studia experimentální fotografie, jehož byl v roce 1962 spoluzakladatelem. Tvorba členů studia se zcela vymykala tehdejšímu pohledu na amatérskou fotografii. Fotografové studia navazovali na meziválečnou avantgardní fotografii a obohacovali fotografické procesy jako fotogramy, struktáže či chemogramy o nové metody.

Hledali nové a neotřelé cesty vlastního vyjadřování. Jiří Plátek experimentoval s tzv. Sabatierovým efektem k dosažení čistě grafického kontrastu černé a bílé. Experimenty s mnohanásobnou solarizací ho přivedly ke grafice.

V 80. letech 20. století se začal plně věnovat knihařině. Stal se členem Společenstva českých knihařů, Mezinárodní organizace knihařů, grafiků a restaurátorů, v níž byli zastoupeni tiskaři, kaligrafové, typografové, rytci a další umělci z oboru knižní tvorby. Jeho umělecké knižní vazby jsou zastoupeny ve sbírkách soukromých sběratelů, galerií i muzeí v České republice i zahraničí.

V roce 2018 se Jiří Plátek rozhodl darovat Muzeu Českého ráje v Turnově unikátní sbírku knižních vazeb tří generací turnovských knihařů Plátků, ve které jsou zastoupeny nejen umělecké knižní vazby, ale i fotografie a historické vybavení knihvazačské dílny. S ohledem na výjimečnost celého

souboru se Muzeum Českého ráje rozhodlo některé z autorových děl za podpory Libereckého kraje a MKČR zakoupit. Z této kolekce byl vybrán i vystavený exponát měsíce.