Jaroslav Brož – Výroba březových košťat
Jaroslav Brož se narodil v Jilemnici a vyrůstal v horské krajině Podkrkonoší, kde žije doposud v malé vesničce Vojtěšice. Už jako malý kluk se od svého dědečka, který žil celý život ve Františkově v Krkonoších, naučil vyrábět pometla. Nejprve pomáhal se sběrem a tříděním materiálu, který získávali z březových větví v okolních lesích. Později, jako starší chlapec, se celý postup naučil sám. Po roce 1989 začal pozvolna s vyráběním březových metel ve větším množství a byl velice překvapen, když poptávka po nich začala být opravdu veliká. Zpočátku byl zvyklý na to, že když se sháněl materiál v okolních lesích, připravoval se pro výrobu metel nebo se samotná výroba prováděla, tak lidé z vesnice vždy přiložili ruku k dílu, za což si potom odnesli pometla domů. V současné době už to tak bohužel není, lidé nemají zájem se na výrobě podílet, Jaroslav Brož si vše obstarává sám a metly poté prodává. Pomocnou ruku občas přiloží jeho syn, který se od něj řemeslo také naučil.
Základním materiálem potřebným k vázání metel jsou březové větve. Ty si pan Jaroslav Brož zajišťuje sám po lesích v okolí svého bydliště, a to na podzim a v zimě, v období vegetačního klidu. V jeho domácí dílně se potom proutí řeže a třídí na různé velikosti. Z nejmenších proutků vyrobí tzv. pomítko, které se omotá delšími a silnějšími pruty a vytvoří tzv. hlavu. Několik takových hlav ovázaných motouzem a skládaných k sobě tvoří celou metlu. Spodní i horní část březových větví se následně zakrátí na společnou délku. Nakonec se horní částí vloží násada a přidrátuje ocelovým drátkem.
Josef Břečka – Tesařství, truhlářství
Pan Josef Břečka vyrůstal v obci Žďár na Českolipsku, kde byl od malička obklopen spoustou skvostů lidové architektury. Tato inspirace se projevila i ve volbě jeho budoucího povolání. Zvolil si totiž učební obor Truhlářství pro stavebnictví v Děčíně. Léta po vyučení pracoval v truhlářství i stavebních firmách. V současné době má vlastní firmu, která realizuje stavby replik historických stavení, zabývá se restaurováním jednotlivých částí staveb, oken, střech, roubení, ale pracuje i s kamenem.
Unikum práce pana Břečky spočívá v tom, že staví a rekonstruuje lidové stavby výlučně původními technologiemi, které se jinde pro svou náročnost už příliš nevyužívají. Zabývá se rekonstrukcemi a stavbami roubených i hrázděných staveb. Jako vzory mu slouží stojící historické budovy. Za předlohy používá původní stavby či jejích části a původní fotodokumentace. Realizované řezby vycházejí výhradně z originálů. Josef Břečka při své práci dbá na recyklaci starých materiálů. Dřevo a kámen ke stavbám získává často při bourání starých domů, které s manželkou, případně kolegy, objíždějí. Používá znovu opracovaná původní prkna, případně vytváří kopie podle původních vzorů. Recykluje rovněž hliněnou omítku.