Štěpánka Kurfiřtová – zpracování drahých kamenů
Paní Štěpánka Kurfiřtová je brusička přírodních kamenů, designérka a majitelka značky šperků STEFANY. Dětství a školní léta prožila na Železnobrodsku. Blízké okolí poskytovalo dostatek inspirace na drobné tvoření ze dřeva, kůry i kamenů. Pochází z rodiny sklářů, která vlastnila za 1. republiky malou sklářskou firmu. Velký vliv na to, co dnes dělá měl její otec Manfred Lindner. Paní Kurfiřtová je sice vystudovaný pedagog, ale po mateřské dovolené se do učitelské praxe nevrátila a začala pracovat v nově vzniklé rodinné firmě, která se zabývala výrobou bižuterie a šperků z přírodních kamenů. Firmu vedl její otec, který se v sedmdesátých letech minulého století naučil sbírat a brousit české acháty, později i jiné kameny. Od toho byl už jen krůček k výrobě šperků. Ty začala paní Kurfiřtová navrhovat a realizovat v roce 1992. Objevovala další nové druhy kamenů a s nimi se pouštěla do stále odvážnějších designů. Od roku 2000 se postupně objevovala se svými šperky i na řadě zahraničních veletrhů, pořádaných Ministerstvem obchodu a průmyslu. V Itálii, v Rakousku, v Německu0 nebo na Slovensku. Vedle toho se věnovala i budování své vlastní firmy, kterou pojmenovala po své babičce Stefanii „Stefany“. Postupně otevřela několik kamenných obchodů, ve kterých své zboží nabízí. Do dění firmy v roce 2014 zapojila i dceru Adélu, zlatnici a ekonomku. Spolu se účastní výstav a veletrhů, v brusičské a zlatnické dílně firmy pořádají workshopy a dílny pro veřejnost. Těmito aktivitami pomáhá k udržení tradice zpracování drahých kamenů v našem regionu, řemesla, které bylo v letošním roce zapsána na Národní seznam nemateriálního kulturního dědictví.
Jana Voháňková – zpracování ovčího rouna
Paní Jana Voháňková pochází z Červeného Kostelce v Podkrkonoší. Od dětství měla úzký vztah k přírodě a zvířatům a vždy si přála žít v chalupě v horách obklopena stromy a zvířaty. Velkou část života se věnovala dětem, před sedmi lety si začala svůj sen plnit. Koupila hrázděnou chalupu s většími pozemky a spolu s tím několik ovcí. Po prvním stříhání, když držela v ruce vlnu se rychle rozhodla pro práci s ní. Pořídila si první kolovrátek, následně absolvovala kurz zpracování vlny v Rychlebských horách. Chov vsí rozšířila o další kusy i jiná plemena. Postupně absolvovala i kurz tkaní a pořídila si vlastní tkalcovský stav. V současné době chová asi 40 ovcí. Jejich vlnu i vlnu oveček z okolí zpracovává výhradně ručně, starými a tradičními postupy. Od místních chovatelů ovcí získává surovou vlnu, kterou ručně třídí, máčí a pere v dešťové vodě a po dalším čištění suší na sluníčku. Suchou vlnu rozvolňuje a češe na ruční bubnové česačce. Takto upravenou spřádá na kolovrátku. Z příze pak tká koberce na tradičním tkalcovském stavu. Část vlny barvím přírodními rostlinnými barvami. Ovládá i i starou techniku tkaní tzv. Gub, tkanin z ovčí vlny s dlouhým vlasem. K tomu používá staré stavy, které si dovezla ze Slovenska. Techniky zpracování ovčí vlny předvádí na řadě akcí, které se věnují tradičním řemeslům. Své zkušenosti předává zájemcům z okruhu svých přátel, připravuje i kurzy zpracování vlny a tkaní pro veřejnost.
