Dušičky neboli Svátek zesnulých připadá na druhého listopadu a v římskokatolické tradici navazuje na Svátek Všech svatých, slavený předchozího dne. Svátek Památky věrných zesnulých zavedl na konci desátého století opat Odilo z Cluny aby překryl a pokřesťanštil starší pohanskou tradici. Tento zvyk zřejmě navazuje na předkřesťanské svátky zemřelých, které keltské a slovanské populace slavili i na našem území. Tento svátek zvaný Kelty Samhain byl slaven právě v noci z 1. na 2. listopadu.
Dnešní Dušičky jsou svátkem, který slaví nejen křesťané mimořádnou mší za zemřelé, ale i široká veřejnost návštěvou, úklidem a zdobením hrobů svých zesnulých. Na hřbitovy přinášejí květiny, věnce a především svíce, které mají kromě dekorativního i symbolický význam. Květy představují znovuzrození a plamen svíčky symbolizuje zmrtvýchvstání Krista nebo v lidové tradici světlo, které zavede duši zpět.
Svátek Halloween který do našeho prostředí v posledních desetiletích proniká má patrně kořeny opět v dávné keltské tradici. Jeho symbol, lampy v vyřezávané brukve, později dýně přivezli irští a skotští imigranti do Ameriky, kde zvyk zdomácněl a v pozměněné formě se vrátil zpět do Evropy.  Název svátku, který se slaví 31. října je však odvozen od anglického názvu svátku Předvečer Všech svatých „All Hallows’ Eve“.