Granátová sada šperků Míši Hermanové

Granátová sada šperků Míši Hermanové – Šperky s příběhem

Granátová souprava Míši Hermanové se díky vzácné souhře náhod po dlouhých desetiletích setkala právě na půdě Muzea Českého ráje v Turnově, kde ji jako vzácný rodinný klenot významné turnovské rodiny s radostí představujeme veřejnosti.

Kolekci tvoří prsten ze zlata o ryzosti 14kt, v jehož středu se nachází oválný briliantový brus českého granátu o rozměrech 8,8 x 7,0 x 4,13 mm a přibližné váze 2,00 ct lemovaný 14 kulatými sladkovodními perličkami, a pár náušnic, taktéž ze zlata o ryzosti 14kt, a rovněž s centrálními českými granáty oválného briliantového brusu o velikosti 6,9 x 5,4 x 4,6 mm a 6,8 x 5,5 x 4,3 mm obklopenými 12 říčními perličkami. Gemologická analýza prstenu i náušnic potvrdila, že kameny jsou skutečně české granáty, které pochází z oblasti Českého středohoří. Náušnice na výstavu laskavě zapůjčila paní majitelka poté, co se díky zprávě v Muzejním čtvrtletníku dozvěděla o darování prstenu do muzejních sbírek.

Sada rodinných šperků Hermanových je unikátní nejen velikostí užitých českých granátů, přičemž ten v prstenu patří k největším známým kamenům svého druhu vůbec, ale také úzkým sepjetím s místním prostředím a pohnutým osudem, který jednotlivé části soupravy provázel, než se mohly po letech opět setkat v expozici turnovského muzea. Dokonce ani dárce, který v roce 2022 velkoryse daroval prsten do zdejší sbírky, neměl tušení, že k němu patří ještě náušnice. Ty totiž jako svatební dar s novou majitelkou odcestovaly do Německa, kde se v 90. letech 20. století usadila. Prsten i náušnice pochází od paní Míši Hermanové (vlastním jménem Jarmila, rozená Hníková, 1912–1993), která je dostala od svého manžela Jiřího Hermana (1903–1977), posledního majitele turnovské brusírny drahých kamenů Herman & Palma před jejím znárodněním v roce 1948. Jiří Herman byl synem Františka Hermana (1873–1937), továrníka a obchodníka s drahými kameny, zakladatele firmy Herman & Palma. František Herman, který mimo jiné jako zakládající člen Muzejního spolku přispěl k budování muzea, také nechal vybudovat funkcionalistický obchodní palác, do kterého se v roce 1928 firma přestěhovala a který ovlivňuje charakter lokality „Mezi mosty“ dodnes. Po jeho smrti stanula v čele firmy jeho manželka Marie se synem Jiřím, který firmu vedl až do znárodnění podniku v roce 1948. Jiří a Míša Hermanovi vlastní děti neměli a o jejich životě se mnoho zpráv nedochovalo. Jedinou informací je nám tak několik osobních vzpomínek dosud žijících příbuzných a předmětů, které nám byly na výstavu ochotně zapůjčeny.

V případě prstenu bylo naprosto jasné, že pokud se jedná o český granát, jedná se skutečně o výjimečný a unikátní šperk. A ještě se známou historií svého původu. Prsten byl vzat na posouzení k přednímu českému gemologovi Dr. Jaroslavovi Hyršlovi, který přišel na další zajímavosti. Všechna měření (index lomu, Ramanovo spektrum a optické spektrum) odpovídají českému granátu z Českého středohoří, nebo severních Čech. Granát však obsahuje velké množství velmi drobných inkluzí, které v klasickém českém granátu nejsou známé. Vzhledem k stáří šperku, extrémní velikosti kamene a nedostatku inkluzí typických pro cizí chrompyropy je ale velmi pravděpodobné, že jde o velmi vzácný typ kamene z dnes již neznámé lokality v Českém středohoří. Bylo by zajímavé najít podobné inkluze i v jiných českých granátech. Příroda je však všemocná a podobné inkluze se mohly objevit jen v pár kamenech, nebo také pouze v jednom. Muselo by se prohlédnout nespočet kamenů.

Citace jeho vzpomínek synovce Míši a Jiřího Hermanových:
„Strýček Jiří byl drobný štíhlý muž povahou prvorepublikového džentlmena. Nikdy jsem ho neslyšel mluvit sprostě, nikdy nenadával, nepamatuji si ho nikdy rozčileného nebo křičícího. Nebyl to typ dravého podnikatele. Zájmy měl spíše intelektuálské. Měl jemný smysl pro humor a byl schopný si dělat legraci i ze sebe. Poslední bydlení měli v pronajatém bytě ve vile na Károvsku. Tetička pak například vzpomínala, že se strýček někdy rád díval dalekohledem na Kozákov a že k tomu používal vysouvací mosazný „valdštýnský dalekohled“. Po celé manželství si s tetičkou Míšou vykali. Možná proto, že neměli vlastní děti, měli k nám synovcům a neteřím velmi dobrý vztah. Komunisti mu znárodnili podnik a nenechali ho dělat slušné zaměstnání, nesl to ale statečně a nikdy jsem ho neslyšel, že by si nahlas stěžoval. Když dělal vrátného v nějakém podniku v Bělé, tak tam mého bratra učil anglicky. Bratrovi to dost pomohlo, protože ho pak vzali na studium anglistiky na FF UK.“

Zde zatím pátrání k prstenu skončilo. Unikátní prsten, jehož hodnotu lze těžko vyčíslit hodnotou peněz, patří k nejvýznamnějším a nejcennějším darům, které turnovské muzeum ve své historii obdrželo, a za to patří panu dárci jménem Muzea Českého ráje v Turnově velké díky. Prsten bude mimořádně vystaven od 13. dubna do 20. června 2023 v Klenotnici muzea.

Výstava bude doplněna o předměty a broušené kameny úzce spjaté s rodinou Hermanových
a firmou Herman & Palma.
Klenotnice / 13. 4. – 20. 6. 2023

Mgr. Jan Bubal, kurátor sbírkových fondů mineralogie a geologie
Tel.: 778 779 917, bubal@muzeum-turnov.cz