Jako exponát měsíce března jsme vybrali odznak z dílny Viléma Peciny (1870–1947), významného turnovského brusiče drahých kamenů a obchodníka s odznaky a lokální bižuterií, jehož osobní fond aktuálně v muzeu podrobně evidujeme, a i proto Vám ho chceme blíže představit.

Ve sbírce faleristiky se nám dochovalo několik desítek odznaků z produkce Pecinova závodu. Vybrali jsme odznak, který byl vyhotoven pro slavnost předání praporu pěšímu pluku č. 44 konající se na turnovském náměstí 7. března 1926 (na den Masarykových 76. narozenin). Zástupci města a okresu zde odevzdali nastoupené rotě plukovní prapor a projevili tak úctu a vážnost k mladé československé armádě. Prapor měl být symbolem mravní a fyzické síly pluku, stuhu na jeho žerď věnovali vojákům například členové Jednoty legionářů Turnovska či zástupci Sokola Turnova a Liberce. Po všech proslovech složil pluk přísahu věrnosti republice. Ke slavnostnímu aktu byly u Viléma Peciny objednány odznaky s vyobrazením centra Turnova, nad nímž je rozvinutý prapor se znakem města.

Vilém Pecina (1870–1947)

Vilém Pecina se narodil 1. července 1870 v domě čp. 224 v Sobotecké ulici. Jako jeden z prvních absolvoval turnovskou c. k. odbornou školu pro broušení drahokamů. V letech 1902–1903 si zařídil v domě čp. 222 v Sobotecké ulici vlastní dílnu na výrobu a vývoz skelného a bižuterního zboží. V roce 1905 si ji přemístil do budovy pivovaru Josefa Táborského čp. 217 (pivovar stál v prostoru dnešního parkoviště „U Stovky“).

V roce 1907 přeložil svou dílnu do domu obchodníka Matěje Koťátka v Nádražní ulici (dům čp. 185 v dnešní Palackého ulici). V domě si instaloval ukázkovou výstavku se svými výrobky a provozoval pro místní zlatníky a klenotníky bohatý sklad drahých kamenů a jejich imitací, ať už surových či vybroušených. V prodejní místnosti si lidé mohli vybrat vedle severočeské bižuterie i výrobky z dutého a křišťálového skla, řetízky, kloboukové jehlice, spony na pásky či divadelní šperky. Pecinovy výrobky byly oceněny více než čtyřiceti diplomy uznání a získaly několik stříbrných medailí na průmyslových výstavách. Stříbrnou medaili obdržela firma na Rakouské výstavě v Londýně (1906–1907) či Jubilejní výstavě v Praze (1908).  V roce 1915 si koupil pozemek na Nádražním předměstí, na němž si postavil obytný dům s krámy (dnes čp. 1131) a vzadu za ním továrnu na bižuterní zboží a odznaky. Pecinova brusírna vyráběla klubové, sletové, slavnostní, výstavní, vojenské či úřední odznaky téměř do všech koutů země. I za první republiky čile obchodoval s Vídní, kde mu mnoho firem dále zprostředkovávalo obchod s balkánskými zeměmi. V roce 1934 mu byl dokonce za vřelé obchodní styky s Balkánem udělen jugoslávským králem řád sv. Sávy III. třídy.

Vilém Pecina se angažoval hned v několika turnovských spolcích. Byl významným pracovníkem zdejšího Sokola. Jeho přičiněním byla v roce 1929 založena pobočka turnovské sokolské jednoty na nádraží, která byla po dvou letech fungování přeměněna v jednotu samostatnou (Sokol Turnov II.). Pecina byl jednomyslně zvolen jejím starostou. Z činnosti v Sokole uměl i profitovat, například pro slet amerických Sokolů v Chicagu v létě roku 1921 zhotovil veškeré sokolské odznaky. Činil se rovněž ve Společenstvu brusičů a rytců drahých kamenů, které bylo založeno v roce 1924 s ideálem sdružovat jednotlivé majitele turnovských brusíren.

Události předcházející druhé světové válce a samotný válečný konflikt Viléma Pecinu těžce poznamenal jak v osobním, tak obchodním životě. Na počátku druhé světové války, 1. září 1939, byl Pecina jakožto významný činovník v Sokole, tedy potenciální nepřítel Třetí říše, zatčen gestapem a do 7. března 1940 vězněn v koncentračním táboře v německém Buchenwaldu. Ve válce pak umírá Pecinův syn Vladimír (1909–1940), který žil od 30. let ve Francii a získal tamní občanství. 13. února 1940 podlehl zraněním z bojů na italsko-francouzské hranici.

Vilém Pecina umírá 7. března 1947 ve věku 76 let. V závěti odkázal svůj dům s továrnou a celým strojním zařízením městu Turnovu. Přál si, aby výnos jeho objektů byl používán na vánoční nadílku pro městské chudé. V roce 1948 se Městský národní výbor rozhodl umístit do Pecinova domu poštovní úřad Turnov II