Termín „norimberské mikroskopy“ označuje skupinu mikroskopů pocházejících z oblastí dnešního jižního Německa: Bavorska a oblasti „Schwarzwald“ v Bádensku-Württembersku. Samotný Norimberk byl známý svou tradicí jemného strojírenství (dal mj. světu kapesní hodinky
a kompas) a v 18. století to bylo centrum výroby hraček – sami Němci jej nazývají městem hraček. Zdá se, že tyto mikroskopy byly vyráběny zdejšími výrobci dřevěných hraček jako doplňkový produkt spolu s jednoduchými dalekohledy. Jednalo se o skutečně prosté a levné zboží vyráběné z lehkých ovocných dřev a obyčejné lepenky. Takové mikroskopy se nesnažily tvářit, že se jedná o profesionální kusy, ani mechanicky či svou optickou úrovní. Přesto (nebo snad právě proto) se jednalo o velmi oblíbené a rozšířené zboží. Tyto mikroskopy, které mnozí historici vědeckých přístrojů označují jako hračkářské mikroskopy, byly vyráběny velmi levně a ve velkém množství. Úspěšně se prodávaly v německých zemích i mimo ně. Jejich optická kvalita byla velmi základní a podléhala značným zkreslením a pro své vadné optické vlastnosti byly sotva vhodné
pro seriózní mikroskopická vyšetření, a to ani ve své době. Na druhou stranu jejich masivní rozšíření představuje důležitý aspekt dějin vědy, a sice její popularizaci na konci 18. století.

Náš mikroskop vychází z oblíbeného designu Edwarda Culpepera (1670–1737), který se vyznačuje strukturou dvojitého stativu. V norimberské verzi bylo ve středu vysoustruženého dřevěného podstavce po ose nastavitelné zrcadlo a z této základny vedly tenké nohy, které nesly kulatý rám, do kterého byl osazen dřevěný prvek s jednoduchým zařízením pro vložení sklíčka (to se vkládalo do viditelné mezery ve střední části mikroskopu a nám se ve sbírkách nedochovalo). Nad ním se nachází kartonový válec určený pro uložení tubusu čočky. Norimberské mikroskopy tohoto typu jsou na první pohled jednoznačně spíše hrubými kopiemi stativového mikroskopu.

Spodní strana základny těchto mikroskopů byla často označena iniciálami výrobce a nejinak je tomu i v našem případě. Oba dochované mikroskopy vyrobil člověk, jehož iniciály byly IM a je dobře znám i z několika dalších příkladů v jiných muzejních sbírkách.

K našemu mikroskopu by bylo na místě také uvést, kdy a jak se v našich muzejních sbírkách objevil. Patří totiž k těm úplně prvním, které se do muzea dostaly hned s jeho založením v roce 1886. Dostal přírůstkové číslo 143 a v přírůstkové knize je jako dárce uveden MUDr. Alois Reiner, což byla výrazná turnovská postava a stojí za to ji krátce připomenout.

MUDr. Alois Reiner se narodil v roce 1831. Studoval na gymnáziích v Rychnově nad Kněžnou v piaristické koleji, v Mladé Boleslavi a svá středoškolská studia dokončil na akademickém gymnáziu v Praze. Rozhodnutí stát se lékařem završil ukončením studií na lékařské fakultě v roce v roce 1858 a již následujícího roku se v pozici městského doktora objevil v Turnově. Zvláště byla i po letech připomínána jeho obětavá práce za prusko-rakouského konfliktu v roce 1866. Profesně tedy působil dlouhá léta jako městský lékař, zmiňován je také jako doktor „sborový“ (zřejmě ve smyslu lékař místního sboru střelců – mimochodem byl čestným důstojníkem turnovského střeleckého sboru) a dvaadvacet let zastával, hned po jeho ustavení, funkci spolkového lékaře v Řemeslnicko-dělnickém podporovacím spolku.

Kromě lékařské praxe byl i veřejně činnou osobou. Dlouhou řadu let působil jako člen obecního zastupitelstva a podporoval veškeré dobročinné
a vlastenecké akce. Např. krátce po jeho vzniku se stal členem spolku Stůl pravdy, který sloužil „ku stravování chudé školní mládeže v Turnově“. Při příležitosti 50letého výročí panování Františka Josefa I. byl v prosinci 1898 vyznamenán Zlatým záslužným křížem s korunou. Na to konto věnoval pan Reiner, místo obvyklého slavnostního banketu (jak uvádí místní noviny) úctyhodnou sumu 200 zlatých chudým města Turnova.

Na pozici městského lékaře rezignoval ve svých 74 letech, a sice na schůzi obecního zastupitelstva konané 30. prosince 1905. Stejně tak se, pro svůj pokročilý věk, vzdal funkce lékaře okresní nemocenské pokladny. Z důvodu ukončení jeho praxe se k němu 1. ledna 1905 vydala děkovná deputace složená z představitelů města a pan Reiner při této příležitosti slíbil, že v případě nepřítomnosti ostatních lékařů a bylo-li by toho zapotřebí, rád pomůže i v době svého odpočinku. Což dodržel a přes svou oční chorobu poskytoval do září roku 1905 ve svém bytě rady a konzultace. Poté se jeho zrak již zhoršil natolik, že musel být v Liberci operován. I přes úspěšně provedený zákrok jeho tělesná schránka nadále slábla. Ve čtvrtek, 17. prosince 1905, MUDr. Alois Reiner zemřel. V Turnově působil celých 47 let (od roku 1858) a svůj otisk zde zanechal i do budoucna. Založil totiž částkou 10 000 korun nadaci pro chudé studující medicíny, z které bylo běžně čerpáno ještě v období první republiky.