BESEDA S ANNOU HANUŠ KUCHAŘOVOU, nejlepší českou slacklinerkou, a PETREM PRACHTELEM, horolezeckou legendou

BESEDA S ANNOU HANUŠ KUCHAŘOVOU, nejlepší českou slacklinerkou,
a PETREM PRACHTELEM, horolezeckou legendou
Úžasné setkání dvou jedinečných lidí v turnovském muzeu, v horolezecké expozici. V emotivním vyprávění se s Vámi oba podělí o neuvěřitelné příběhy, zážitky a pocity ze svých výstupů a cest nejenom z Českého ráje.

Muzeum Českého ráje v Turnově / expozice Horolezectví / 13. 11. 2019 od 17.00 hod.
Vstupné: 40,-

Anna Hanuš Kuchařová je od roku 2012 nejlepší českou slacklinerkou a mezi ženami patří dlouhodobě do světové špičky. Čtyři roky byla prezidentkou České asociace slackline, je garantem trenérského programu slackline na FTVS UK a založila Slackline Academy. Anna Hanuš Kuchařová je architektka a slacklinerka (provazochodkyně). Chodí ve výškách po dva a půl centimetru širokém popruhu. Procházela se na 3 kontinentech, v poušti, nad ledovcem i nad mořem. V Yosemitech chodila bez mála kilometr nad zemí. V Utahu překonala lajnu dlouhou půl kilometr. Jako první člověk na světě strávila na highline 24 hodin. Ze slackline se pro ní postupně stala obživa a cesta, jak prozkoumat svět i sebe. Založila, učí a vystupuje ve Slackline Academy. Momentálně píše knížku.
„Miluji ty chvíle, kdy můj život visí na šňůře. Kdy se přítomnost stává hmatatelná. Kdy záleží na každém pohybu i myšlence.“, Anna Hanuš Kuchařová.

Petr Prachtel (*1938) je jedním z předních českých horolezců, grafik a malíř z Liberce. Profiloval se především na pískovcích a v Jizerských horách. Krom více než pětiset prvovýstupů má na kontě také řadu přeskoků, kterými je proslaven.
Krom lezení byli Petr Prachtel spolu se svou ženou Zorkou i nadšenými speleology a věnovali se také vytrvalostním běhům a ultramaratonům. Zorka třikrát vyhrála Jizerskou stovku, byla vítězkou GP ČSR dálkových běhů roku 1980 a figurovala na 17. místě ve světových tabulkách běhů na 100 km. Spolu v roce 1964 vylezli Hokejku, tehdy snad nejpověstnější cestu v Tatrách, a Zorka dokonce jako první žena v zimě. Zorka každým činem ukazovala, co v horách a skalách dokáže žena. Nejprve šokovala, když jako první žena přelezla Krvavou spáru na Ocún, Plátkovu stěnu na Sfingu přelezla sólo, bez lana a bosa. V Sasku se zapsala řadou prvních ženských přelezů a několika vážnými prvovýstupy. Po přechodu na otevřenou klasifikaci se ukázalo, že jako první žena v historii vyvedla cesty stupně VIIIa, VIIIb a v prvovýstupech i VIIIc! V roce 1971 dostali oba pozvánku od DAV k malé expedici na Ama Dablam a Mount Everest a Zorka mohla mít šanci připsat si další prvenství. Jenže v čase zostřující se normalizace cestovali jen někteří. Trnem v oku byl především Petr (disciplinární komise mu vyměřila doživotní zákaz) a Zorka se svezla s ním.