Konkrétně chceme jako exponát měsíce představit malbu z praporu cechu bednářů, truhlářů a sklenářů, jak dokládají použité cechovní symboly. Olejomalba na plátně o rozměrech 53 x 42 cm je s ohledem na svůj účel opatřena textilním lemováním a poutkem při horním okraji, aby mohla být zavěšena na příčné břevno korouhve. Výjev tvoří dva andílci držící kartuši rokokových forem s cechovními symboly zvýrazněnými zlacením (nahoře truhlářské nástroje hoblík, kružidlo a úhelník, vlevo dole znaky bednářského řemesla – kružidlo, bednářský nůž, sud, palice, vpravo potom pomůcky sklenářů, zejména sklenářská kladívka). Nad tímto ústředním motivem dohlíží na blaho cechu z nebes postava místní patronky Panny Marie Bozkovské, které u nohou spočívají hlavy dvou andílků.

Malbu lze na základě klasicizujících tváří obou andělů a rokají tvořících rámování štítu datovat nejpravděpodobněji do 40. let 19. století, tedy do období tzv. druhého rokoka. Na základě znalosti zdejšího prostředí předpokládáme, že malbu této i dalších procesních korouhví provedl v Turnově usazený malíř, ačkoli neznáme jeho jméno. Ve městě tehdy působil např. Jan Weimann z Weihenfeldu (1801–1852), který je mj. autorem kopie Correggiovy „Svaté noci“ pro hlavní oltář zdejšího františkánského kostela nebo křížové cesty v kostele sv. Jiljí v Mladějově.

K historii cechu je třeba připomenout, že jde o jedno ze 13 nejstarších řemeslných uskupení ve městě, doložené soupisem z roku 1570, organizace řemesel se tak v Turnově započala zřejmě právě v 16. století. Bečváři zároveň patří k několika málo turnovským profesním skupinám, které si dokázaly uchovat písemnosti ze svých nejstarších dějin, jejich statuta pocházejí z roku 1564. Muzejní sbírka uchovává např. také pečetidlo cechu pocházející z roku 1663.

V posledních letech vyvíjí muzeum snahu o postupné restaurování souboru maleb z cechovních praporů, které jsou ve velmi špatném stavu. Barevná vrstva je poškozena výraznou krakeláží (trhliny v malbě), na mnoha místech se dokonce odlupuje od podkladu, některé malby jsou zcela nevhodně druhotně podlepeny kartonem, který způsobuje další degradaci obrazů. Ty jsou i svou formou (volné plátno pouze lemované textilní portou) velmi náchylné k ohýbání a lámání, které dále narušuje soudržnost malby. Od roku 2021 byly v ateliéru MgA. Magdaleny Rafl Bursové, která má mj. bohaté odborné zkušenosti s restaurováním maleb v kombinaci s textiliemi, zrestaurovány tři malby z tohoto souboru (jejich snímky přikládáme), v závěru tohoto roku převezme muzeum další opravenou malbu, tentokráte s námětem sv. Rocha, ochránce proti moru.

Rádi bychom tak upozornili na to, že ačkoli byla pozornost v uplynulých letech soustředěna především na výsledky restaurování v rámci velkorysého projektu IROP (barokní lunety, Bělohlávkův betlém, opona turnovského divadla, kramářské tisky), snažíme se i po skončení této velkolepé akce nadále pravidelně restaurovat drobnější památky z depozitářů. Děje se tak především díky opakovaně přidělovanému finančnímu příspěvku Ministerstva kultury ČR v rámci dotačního programu Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví.