ZKAMENĚLÉ STOPY aneb Po stopách dávných živočichů

Po stopách (a to doslova!) dávných živočichů z minulých geologických dob se mohou vydat návštěvníci neobvyklé výstavy s názvem „Zkamenělé stopy aneb Po stopách dávných živočichů“, která bude zahájena ve čtvrtek 4. dubna ve výstavních prostorách ve třetím patře turnovského muzea.

Výstava návštěvníka seznámí s málo známým oborem nazývaným paleoichnologie, který se zabývá studiem projevů života již vyhynulých organismů.

V horninách z dávných geologických dob nám totiž někdy zůstaly uchovány kromě klasických zkamenělin i stopy po různých činnostech organismů a jejich životních projevech, které označujeme jako ichnofosilie („ichnos“ znamená stopa). Často nenajdeme původce stop, ale pouze různé šlépěje, chodbičky, otisky, doupata, které jsou jediným důkazem existence organismu v určitém prostředí. Vznik stopy je nejčastěji spojen se získáváním potravy, s potřebou obydlí nebo úkrytu a s pohybem. Stopy nebo šlépěje živočicha v měkkém bahně vypovídají o pohybu, způsobu života, o tom, jak získával potravu, jestli ji lovil, nebo sám byl loven. K nejatraktivnějším nálezům suchozemských obratlovců
z různých částí světa, především z USA a Kanady, ale i z Francie, patří nálezy celých chodníků a stezek se zachovanými stopami druhohorních obrů – dinosaurů. V minulosti byly jejich stopy vykládány různě, např. byly přisuzovány havranům z archy Noemovy. Nálezy na našem území jsou v tomto směru velice skromné – dosud byla nalezena jediná prokazatelná dinosauří stopa v lomu u Červeného Kostelce ve východních Čechách.

Většina stop studovaných ichnology však přece jen patří nenápadnějším, ale rovněž velmi zajímavým mořským bezobratlým živočichům. Právě v moři totiž vznikla v geologické minulosti Země většina usazených hornin, v nichž se tyto stopy uchovaly. V bahnitém dně zde zanechali svoje stopy červi, měkkýši, trilobiti, korýši, ježovky. Někteří z nich rozhrabávali a provrtávali v honbě za potravou sedimenty mořského dna a zanechali v nich charakteristické kanálky a chodby. K ichnofosiliím patří
i otvory a chodby, které měkkýši vyvrtali do skal nebo ulit jiných živočichů, a také rýhy na kostech po zubech dravců a zhojená zranění. O fyziologických projevech organismů svědčí např. fosilní výkaly
a výměšky, vejce, hnízda a doupata.

K fosilním stopám patří nejen atraktivní nálezy ze světa – např. dinosauřích vajec či jejich hnízd,
ale i nenápadnější a běžnější nálezy v horninách různého stáří, které známe i z naší republiky. Výstava „Zkamenělé stopy“ není úzce regionálně zaměřená a provede návštěvníka napříč celým oborem, k čemuž slouží netradiční průvodce v podobě červa.

Výstava, která je výsledkem spolupráce Muzea a galerie v Prostějově, Vlastivědného muzea v Olomouci a Katedry geologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, je doplněna o cenný paleoichnologický, ale i paleontologický materiál, který pochází z geologických sbírek několika vědeckých institucí, ale i ze sbírek soukromých sběratelů, včetně jediné nalezené stopy dinosaura
na našem území! Navíc návštěvníci výstavy podniknou i cestu do pravěku a podívají se na místa, kde takové stopy vznikaly nejčastěji. Takto ucelená a komplexní výstava o fosilních stopách doposud v České republice neproběhla. (Kurátor výstavy: Mgr. Jan Bubal, geolog a mineralog, tel.: 778 779 917)

Vernisáž výstavy ve čtvrtek 4. dubna od 17.00 hod.

Výstavní sál / 4. 4. – 30. 6. 2019