LOUTKÁŘSKÁ POUŤ na Dlaskově statku

Muzeum Českého ráje a loutkářský soubor Na Židli Turnov pořádají při příležitosti 35. narozenin souboru
LOUTKÁŘSKOU  POUŤ NA DLASKOVĚ STATKU   Sobota 28. září 2013
Ve spolupráci s loutkářským souborem Na Židli proběhne na svatého Václava na Dlaskově statku v Dolánkách již po čtvrté Loutkářská pouť. Představení pro děti i dospělé, které začnou v dopoledních hodinách a budou pokračovat do pozdního dopoledne, doprovodí vystoupení jarmareční kapely, pouťové atrakce, které patřily v minulosti ke každé pouti – hod do huby, hod na kozu, kolo štěstí a další. V muzejní dílně si budou moci děti pod vedením lektorů vyrobit vlastní loutku či namalovat svatý poutní obrázek.
 
Program:
10,00 hod.        O DVANÁCTI MĚSÍČKÁCH – Spojáček Liberec (30 minut)
11,00 hod.         KAŠPAŘI – Bořivoj Praha (30minut)
12,00 hod.         ČERNÁ A BÍLÁ FRÓNA – Maminy Jaroměř (30 minut)
12.30 hod.        Představení řemeslníků nominovaných na titul Mistr tradiční rukodělné
výroby Libereckého kraje na rok 2014
13,00 hod.         SELSKÁ JÍZDA ČESKÝ RÁJ TURNOV (30 minut)
14,00 hod.         NEPOSLUŠNÁ KŮZLÁTKA – Jiří Polehňa Hradec Králové (40 minut)
15,00 hod.         KABARET –  ZUŠ Chlumec nad Cidlinou (30 minut)
16,00 hod.         DATLOVÁNÍ – Divadýlko Matýsek Nový Bor (45 minut)
17,00 hod.         PEJSEK A KOČIČKA – Na Židli Turnov (20 minut)
Mezi jednotlivými pohádkami vystoupí oblíbené hudební uskupení pana Jaroslava Kotka MACKIE MESSER BAND.
Změna programu vyhrazena.
V životě vesnických lidí měly své významné místo poutě. Jejich původní smysl – putování na posvátné místo, spojený s představou o nadpřirozeném působení některých lokalit, se v průběhu staletí změnil a v lidovém prostředí nabyl již v polovině 19. století jiného významu. Přestože si poutě jako náboženský akt udržely své místo ve společnosti až do 50. let 20. století, souběžně s tím nabyly v oslavách v průběhu 19. století převahu světské prvky – taneční zábavy, pouťové atrakce, kramářský prodej nejrůznějšího zboží – perníku, marcipánu, máčených okurek, tureckého medu, svatých obrázků, růženců, aj. Poutě se konaly většinou v období, kdy byly ukončeny zemědělské práce (mariánská pouť, svatováclavská pouť), nebo v májových dnech, kdy již bylo zaseto ( svatojánská pouť). Menší poutě se potom konaly téměř v každé obci. Účastnila se jich celá vesnice, do rodin se sjížděli příbuzní a známí, často přitahovaly i lidi z okolí. Poutě byly spojeny s hodováním, proto jim v domácnostech předcházela důkladná příprava od úklidu přes vaření svátečních pokrmů a především pečení koláčů. Poutní oslavy zahajovala slavnostní bohoslužba tzv. „hrubá mše“, při níž býval kostel zaplněný do posledního místa, někdy se dokonce stávalo i před kostelem. Jakmile mše skončila, odešli lidé na náves, kde bývaly nejrůznější atrakce. Pro děti tu byly kolotoče, houpačky a střelnice, předváděli se zde různí kejklíři a komedianti. Po slavnostním rodinném obědě pak začínala lidová zábava. V místní hospodě vyhrávala muzika, při níž se tancovalo zpravidla až do rána. Tradice poutí se v některých obcích v Pojizeří udržela dodnes – například v obci Všeň u Turnova, Krásná na Jablonecku či v Rovensku pod Troskami. V některých dalších obcích se snaží tuto tradici vzkřísit jako důležitý společenský akt, který přispívá k udržení pospolitosti lidí.